Čtyřikrát ve finále Wimbledonu
Všestranně talentovaný Drobný se rozloučil s komunistickým Československem v létě 1949 poté, co se nevrátil z wimbledonských kurtů. Novou vlastí se mu stal Egypt, v jehož dresu kraloval o pět let později na britských dvorcích. Vítězstvím ve Wimbledonu 1954 se nesmazatelně zapsal do dějin čs. tenisu a spolu s Janem Kodešem (1973) je jediným mužským vítězem českého původu.
Ve finále Wimbledonu hrál "Old Drob" celkem čtyřikrát - poprvé v roce své emigrace nestačil na Fredericka Schroedera z USA, v roce 1952 podlehl tehdejší světové jedničce Australanu Franku Sedgmanovi a roku 1951 si zahrál na slavném trávníku i o titul ve čtyřhře s Jihoafričanem Ericem Sturgessem.
Ještě větších úspěchů dosáhl na dvorcích Rollanda Garose. Tenisovému French Open kraloval dvakrát v řadě (1951-52), v roce 1948 slavil výhru v mužské i smíšené čtyřhře. Také ve Francii přidal tři další finálové účasti (1946, 1948 a 1950), na prvním poválečném turnaji prohrál po pětisetové bitvě s domácím hrdinou Marcelem Bernardem.
Facka svazákovi Zelenkovi
Důvodem k opuštění ČSR se stala Drobnému jediná facka ve švýcarském Gstaadu, kterou uštědřil v roce 1949 mladičkému funkcionáři Janu Zelenkovi, pozdějšímu řediteli normalizační čs. televize. Drobný se bál vrátit domů a přijal tedy nabídku tehdejšího egyptského krále k reprezentaci jeho země.
S egyptským pasem hrál tenis až do roku 1955, kdy získal britské občanství a natrvalo se usadil v Londýně. Za manželku pojal bývalou anglickou tenistku Ritu Andersonovou, s níž vychoval dceru Helenu. V roce 1960 ukončil sportovní kariéru, trénoval tenisová družstva JAR, Itálie či Švédska. V roce 1983 byl uveden do tenisové Síně slávy.
První velký úspěch si Drobný připsal v roce 1938, kdy vyhrál juniorské mistrovství Československa a v následujících letech se stal desetkrát mistrem republiky. Po druhé světové válce se dostal mezi světovou špičku, během let 1951-52 byl druhý ve světovém žebříčku a po wimbledonském triumfu se posadil na trůn tenisového krále. Až do poloviny padesátých let se držel Drobný v první desítce světových tenistů.
Do Prahy se vrátil až v roce 1985
Drobný skvěle reprezentoval Československo i v týmových soutěžích. V letech 1945 až 1949 odehrál za svou vlast 37 vítězných a šest prohraných zápasů v Davisově poháru. Tvrdě smečující tenista miloval i lední hokej. Ligu hrál za ČLTK, jako střední útočník patřil do reprezentace, s níž vybojoval na MS 1947 zlatou medaili a na ZOH 1948 získal stříbro. Z tvrdého sportu si ale neodnesl jen příjemné zážitky, zranil si oko a na kurtech pak vystupoval s typickými tmavými brýlemi.
Drobný se do Prahy mohl vrátit až po dlouhých 36 letech, kdy zavítal jako čestný host na hokejový šampionát v roce 1985.
 Jaroslav Drobný, první český tenista, který vyhrál Wimbledon. |
