Přestože kurt opouštěl jako poražený, při odchodu do šatny si užíval burácení bezmála deseti tisíc diváků. „Kolar, Kolar, Kolar,“ provolávali.
„Během zápasu to se mnou nic moc nedělalo, snažil jsem se koncentrovat na svoji hru,“ pověděl po mači. „Ale samozřejmě to člověk slyší, to nejde neslyšet. Sestra mi pak psala, že bylo hezké slyšet naše příjmení.“
Český tenista fanouškům s úsměvem zamával, ukázal srdíčko a opustil dvorec, na kterém odehrál životní duel.
„Chtěl jsem jim poděkovat za to, jak se ke mně chovali, že se na nás přišli podívat a že mě povzbuzovali. Taky to museli čtyři hodiny odsedět, což není jednoduché. Už byla i zima. Zatleskat jim a zamávat bylo to nejmenší, co jsem pro ně mohl udělat.“
Remember the name ✨
Take a bow, Zdenek Kolar
#RolandGarros https://t.co/RaZEYjTzWk
Škoda, že na dvorci nezůstal o chvilku déle. Slyšel by, jak mu jeho přemožitel Tsitsipas na otázku sedminásobného grandslamového šampiona Matse Wilandera složil poklonu.
„Bylo to frustrující, doběhl každý míč. Gratuluju mu k neskutečnému zápasu,“ ocenil zarputilého Čecha kudrnatý Řek.
Jistě nečekal, že bude mít se 134. hráčem žebříčku tolik práce. Ani první set nenasvědčoval velkému dramatu. Tsitsipas si jej vcelku poklidně přivlastnil 6:3.
Kolář proti světové čtyřce sahal po senzaci, Plíšková v Paříži vyhořela |
Jenže pak začal Kolář kouzlit. V koncovce druhého setu se domohl tří setbolů, a i když následnou zkrácenou hru ztratil poměrem 8:10, nic si z toho nedělal. V poklidu zamířil k lavičce, zůstával soustředěný.
Pokud by v třetí sadě od uklidněného Tsitsipase obdržel debakl, nikdo by se nedivil. Jenže Kolář nechtěl zklamat příznivce, kteří na zápas vážili dlouhou cestu z jeho rodné Bystřice nad Pernštejnem.
„Pořád jsem se povzbuzoval, abych myslel dopředu a věřil si.“
Kraťasy jsem trénoval, berou síly
Dál čelil favoritovi jako sobě rovnému. A za své úsilí, nasazení a umění si získal přízeň publika. Po tribunách stadionu Suzanne Lenglenové probíhaly mexické vlny, burácelo z nich zkomolené skandování hrdinova příjmení.
Kolář, pro nečeské příznivce Kolar, zachovával kamenný výraz a nezlomného ducha. I třetí sadu dotlačil do tiebreaku, v němž tentokrát uspěl. Diváci bouřili, že jim oba borci naservírují další porci tenisové show.
Především kraťasy, kterých Čech v utkání vykouzlil 31, sklízely aplaus. „Kdo mě zná, tak ví, že je občas používám. A v rozehrávce jsme je s tátou trénovali, protože zápas je dlouhý, a když má člověk běžet na tolik kraťasů, tak to nějaké síly vezme.“
Not so fast...
Kolar takes the third set off Tsitsipas 7-6(3) on Lenglen
#RolandGarros https://t.co/bSvdGtu2sK
Nad Paříží se dávno setmělo, jen ostré reflektory osvětlovaly střet dvou sportovců. Ve čtvrtém dějství odskočil Řek brejkem na 3:2, Kolář vzápětí skóre zkorigoval vlastním úspěchem na returnu.
A tak o osudu setu musel znovu rozhodnout tiebreak. Někteří fandové se sice snažili prosadit řev „Tsitsipas“, okamžitě je ale přerušila většina ostatních, která přála úspěch dříči s oranžovou čelenkou.
Roland Garrospříloha iDNES.cz |
Kolář jejich přání vyslyšel a vedl 6:2. Pátou sadu, už samu o sobě senzační, v níž se – a v tomto případě to není jen klišé – mohlo stát cokoli, měl na dosah.
Jenže Tsitsipas ukázal, že čtvrtým tenistou světa není náhodou. Vytáhl tři vítězné údery v řadě, načež vývoj zkrácené hry zvrátil.
„Cítil jsem, že jsem byl v některých chvílích i lepší, a kdo ví, jak by to dopadlo v pátém setu. Fyzicky jsem na tom byl dobře. Věřil jsem, že bych to dokázal zvládnout. Ale bohužel, zahrál to zkušeně,“ litoval Kolář.
Při dalším hodnocení ovšem nebědoval. Radoval se z povedeného duelu: „Myslím, že jsme oba hráli výborný tenis, který fanoušky bavil. Zápas jsem si moc užil. Sice jsem prohrál, ale vezmu si z něj jen to nejlepší a budu se snažit ještě zlepšit v těch momentech, které se nepovedly.“
Podnik z Bystřice nad Pernštejnem
V tom mu bude pomáhat jeho otec Zdeněk Kolář starší, který je od začátku kariéry jeho trenérem. Z lóže samozřejmě sledoval i řež s elitním Řekem. Po zápase přijal gratulace od Apostolose Tsitsipase, svého protějška v roli otce-trenéra.
Kolářovi staršímu se během utkání muselo v hlavě promítat, jak syna vypiplal až na grandslamovou úroveň.
„Dělá pro mě tolik, co by nikdo na světě pro svého svěřence neudělal. Proto ani nemám důvod nikoho do týmu přibírat. Že jsem tady hrál, je spíš jeho zásluha než moje,“ děkoval Kolář junior.
Dříč Kolář se konečně dočkal. Stadion stavěl z lega, teď si na něm zahraje |
Vzápětí se rozhovořil o společné cestě: „Odjakživa mě vozil na turnaje, do toho dělá svou práci geodeta. Když jsem někam letěl, říkal: Přijedu pro tebe na letiště, ať to máš pohodlnější... Když jsem hrál v Chorvatsku, tak po nocích jezdil domů, aby byl v práci, a za dva dny se zase v noci vracel do Chorvatska a ráno už byl u mě.“
I díky tomuto úsilí se rodinný podnik Kolářů propracoval až na vyrovnaný duel se světovou čtyřkou na Roland Garros. Jejich semknutost je o to silnější, že pocházejí z Bystřice nad Pernštejnem, městečka s necelými osmi tisíci obyvateli.
„Moc se mi tam líbí a rád se tam vracím, proto mě potěšilo, že po zápase jsem měl v mobilu esemesku od pana starosty.“
Zdeněk Kolář se opírá do bekhendu ve druhém kole Roland Garros.
Všechny tyto pařížské zážitky bude chtít Kolář přetavit v další progres. Po Roland Garros se v žebříčku posune na dohled první stovce. Z Paříže si odveze nezapomenutelný zážitek, štědrou finanční odměnu zhruba dva miliony korun a rovněž příjemné zjištění, že stačil jednomu z nejlepších tenistů současnosti.
„Nechci, aby to znělo blbě, protože tihle hráči samozřejmě mají jiné zkušenosti a v důležitý okamžik neudělají lehkou chybu, ale taky to jsou jen lidi a tenis je dneska tak strašně vyrovnaný… Proto jsem šel do zápasu s tím, že můžu vyhrát. Žebříček na kurtu neplatí. Tam se počítá bojovnost, morálka a že se budete rvát o každý balón.“
A Kolář divákům i favoritovi ukázal, že je to pravda.
