V duelu s 91. tenistkou světového pořadí předváděla Havlíčková především v první sadě skvělý výkon, až do stavu 5:5 na servisu zcela dominovala. „Podávala jsem ještě lépe než obvykle, s tím jsem byla opravdu spokojená,“ hodnotila v pozápasovém rozhovoru.
V tiebreaku už ale na soupeřku nestačila, a i přes slibný začátek druhého setu nedokázala utkání zdramatizovat. V konečném účtování prohrála 6:7 a 3:6.
Plíšková a Kvitová narazí v Ostravě na kvalifikantky, Muchovou čeká Brazilka |
„Zápas jsem odehrála poměrně dobře, trošku jsem bojovala s povrchem, který byl pomalejší. Navíc jsem nemocná, takže i v tomto ohledu to bylo náročné,“ prozradila.
O sedm let starší Maďarka během zápasu několikrát poznala, že mladičká Češka jen tak něco nevzdá, ale v koncovkách podala vždy vyrovnanější výkon. „Soupeřka bohužel ukázala, že má více zkušeností, a zlomové výměny si pohlídala,“ uznala Havlíčková.
Co tedy musí na své hře ještě zlepšit, aby uspěla i mezi ženami?
„Zaprvé mi chybí zkušenosti,“ odpověděla bez váhání. „A zadruhé nepodávám úplně konzistentní výkony a s tím souvisí, že si nepohlídám důležité body.“
V tom vidí asi největší ztrátu na elitní tenistky. „Hráčky z vyšších pater žebříčku si v klíčových chvílích pomůžou servisem a neudělají chybu, zato já v těchto momentech ještě kazím,“ vysvětlovala.
U mladých hráček však není zbrklost a absence klidu v klíčových okamžicích nic neobvyklého. Právě proto se na mentální pohodu s koučem Lukášem Dlouhým zaměřují. „Určitě je na hlavě potřeba ještě hodně zapracovat, stejně jako například na herních výkyvech,“ přiznala.
Na kurtu totiž emoce rozhodně neskrývá. Po povedeném míči se hlasitě zaraduje, stejně bouřlivou reakci vypouští i v případě nezdaru. Ale to už neodmyslitelně patří k jejímu hernímu stylu, který jí v juniorské kategorii zajistil cenná vítězství.
Úspěchy přináší tlak i sebevědomí
Letos v květnu se z Havlíčkové stala pařížská princezna, když mezi juniorkami na Roland Garros ovládla singl i debl. Na nedávném US Open přidala další triumf ve čtyřhře a ani k titulu ve dvouhře neměla daleko, přestože odehrála podstatnou část finále s obvázaným stehnem.
„Hodně mi to znepříjemnily zdravotní problémy. Program nám zkomplikoval déšť, takže se hrály klidně tři zápasy za den, což není rozhodně obvyklé a pro tělo to byla velká zátěž. Potom už mi chyběly síly,“ vzpomínala v Ostravě na americký grandslam.
Ani prohra ji však nezastavila od posunu do čela juniorského žebříčku. Post dívčí světové jedničky však její přístup k tenisu zásadně neovlivnil. „Nic moc to nemění, ale samozřejmě mám radost, že jsem první na světě,“ reagovala po návratu z US Open.
Lucie Havlíčková ve finále juniorského US Open.
Všímá si ale, že úspěchy v jednotlivých kategoriích neovlivňují její hru stejným způsobem. „V dospělém tenise mi dodávají sebevědomí, kdežto v juniorce spíše vytváří tlak, protože se očekává, že turnaj vyhraju úplně pokaždé, nebo jsem brána aspoň jako jedna z favoritek.“
A s vavříny přichází častější mediální a další mimosportovní povinnosti. „Zatím toho naštěstí nemám tolik, aby se to nedalo stíhat, ale samozřejmě si na všechno teprve zvykám. Vím, že takové věci k tomu patří, a snažím se to tak brát,“ vyprávěla.
Velkou oporou jsou pro Havlíčkovou její blízcí, se kterými nové zážitky a zkušenosti probírá. „Mám poměrně úzký okruh přátel, se kterými takové věci řeším. V tenisovém prostředí na to s holkama nemám moc času.“
Podle svých slov zatím vše zvládá s klidem a například neoblíbené dotazy prý ještě nemá.
„Zatím takové nejsou, ale věřím, že i to časem přijde,“ smála se.
