„Ráda bych poděkovala tátovi, že za mnou přijel. Díky podporovatelům, sponzorům, fanouškům, kamarádce Agátě. Díky i trenérovi. Není to se mnou vždy snadné, ale jsme spolu už šest let a jde nám to,“ vyjmenovává Nosková mimo jiné i kouče Tomáše Krupu už s trofejí pro šampionku v ruce.
A pak se na chvíli odmlčí.
„Ráda bych poděkovala ještě jednomu člověku. Mé mamince. Bez ní bych tu určitě nebyla, díky moc.“ A se slzami v očích jí posílá polibek do nebe.
Její maminka totiž před dvěma lety, právě těsně před Wimbledonem, podlehla vážné nemoci.
„Normálně nepláču,“ omlouvá se Nosková, zatímco diváci jí tleskají na podporu. „Tyhle dva týdny rozhodně nikdy nezapomenu.“
Slzí i Muchová chvíli předtím. Také když děkuje nejbližším. Od diváků dokonce získává snad ještě větší ovace než šampionka.
„Samozřejmě jsem zklamaná, ale když se podívám do své lóže...“ A musí se odmlčet a přemoct pláč. „Omlouvám se, je to emotivní. Vidím rodinu a přátele, děkuju, že jste přijeli. Budu bojovat dál. Doufám, že dostanu šanci být ve finále znovu. A že už ho zvládnu.“
Chvíli předtím – a jsou to její první slova – ještě po překonání prvního náporu zklamání zvládá žertovat.
„Je velmi těžké najít nějaká slova. Začnu Lindou, mou bývalou kámoškou,“ rozesmála publikum. „Dělám si srandu, samozřejmě. Jsi tak mladá, tohle bylo tvé první grandslamové finále. A jak jsi ho zvládla, je neuvěřitelné. Jsi taky moc milý člověk, gratuluju tobě i tvému týmu.“
Wimbledonskou šampionkou je Nosková! Proti Muchové proměnila šestý mečbol |
„Karolína mě opravdu donutila, abych si to vybojovala. Doufám, že jsme pořád kamarádky,“ odpovídá jí Nosková v narážce na pět mečbolů, které jí krajanka v utkání odvrátila.
Ze stavu 2:5 ve druhé sadě Muchová povstala a vynutila si třetí set. V něm ale slavila agresivita Noskové.
„Jsem moc ráda, že jsem s tebou mohla hrát své první grandslamové finále. Myslím, že jsme společně napsaly historii. Věřím, že všichni čeští fanoušci jsou na nás pyšní,“ doplňuje šampionka.
Byla to emocionální horská dráha.
Tak se po ní pojďte projet ještě jednou.
Když Nosková vidí, že Muchová při celkově šestém mečbolu její podání nevrátí, padá na posvátnou trávu. Konečné skóre finále zní 6:2, 5:7 a 6:3.
Po zápase se obě krajanky objímají u sítě. Tak těžký moment to pro ně byl. Věděly, že jedna si bude užívat bezbřehé nadšení, zatímco druhou bude rmoutit tíha neúspěchu.
A přesně tak to na centrkurtu hned po konci utkání vypadá.
Zatímco se Nosková objímá s nejbližšími v lóži, Muchová zklamaně sedí na lavičce.
S odstupem času ale jistě uznají, že předvedly famózní utkání.
Vítězná rodačka ze Vsetína zaslouží pochvalu za bojovnost. Olomoucká patriotka zase za skvěle zvládnuté nervy.
Catherine, princezna z Walesu, předává Lindě Noskové trofej pro šampionku Wimbledonu.
A jak to teda bylo s těmi mečboly?
Muchová se s prvními třemi vypořádává za stavu 2:6 a 2:5 při vlastním podání. Hlavně druhý z nich musí Noskovou mrzet – return roztočeného, ale pomalého druhého servisu posílá do autu.
Rodačka z Olomouce tedy snižuje a odměnou jí je hromový aplaus. Působí o to hlasitěji vzhledem k tomu, že do té doby je atmosféra spíše komorní.
Ale zničehonic neskutečně napínavá pasáž předchozí nepříliš atraktivní průběh vyvažuje.
Za stavu 3:5 Muchová přečkává další mečbol, tentokrát na returnu.
Nosková ho zahazuje dvojchybou! Au!
Po stejném zkratu má Muchová v tomto maratonském gamu sedmý brejkbol. A při něm už slaví. Zatíná pěst, většina diváků vstává a bouří.
Tohle od zápasu chtějí, proto se vyšňořili do obleků a nejlepších šatů a vyrazili za tenisovou zábavou.
OBRAZEM: Česká radost na grandslamu. Princezna, dojetí a teď dramatické derby |
Za stavu 5:4, kdy je na příjmu, se na Noskovou usmívá další mečbol, celkově už pátý. Muchová se řítí k síti jako uragán a forhendem přesně do růžku se opět zachraňuje.
Poté s vypětím všech sil srovnává na 5:5. A tím se konečně osvobozuje od do té doby povětšinou křečovitého výkonu. Najednou hraje razantněji, naopak Nosková neví, co si má počít.
Takzvané momentum, tedy kyvadlový pohyb, pomyslný ukazatel toho, kdo má zrovna ve sportovním klání navrch, se kompletně otáčí.
Když Muchová se štěstím vrací return těsně za síť a Nosková kazí daleko do autu, starší z krajanek vede 6:5 a chystá se podávat na vyrovnání.
A to se jí daří. Ze 2:5 otáčí na 7:5.
Páni! Kdo by to čekal?
Po hodině a tři čtvrtě je tady vůbec poslední set letošní wimbledonské dvouhry žen.
Nosková do něj míří po několika minutách strávených v útrobách stadionu, kde se snažila zapomenout na hororovou koncovku.
Kája baví sarkasmem, Linda je tvrdohlavá i skromná. České finalistky očima kamarádů |
Naopak Muchová si chce udržet euforii pěti vyhraných gamů v řadě co nejdéle. Hned v úvodním gamu jí převaha dostává ke třem brejkbolům, kterými soupeřce může zasadit další zdrcující ránu.
Jenže jak se jí to ještě před chvílí v klíčových momentech scházelo, tentokrát jí kousíček chybí.
Nosková veledůležitou první hru získává, načež překvapivě vyráží z útlumu opět na zteč. Muchovou ve zvláštní výměně zrazuje odskok míče, k bekhendu se natahuje, zahrává daleko do autu a rázem ztrácí 0:2.
Také v dalším gamu může sokyni okrást o podání, ale opět se při brejkbolu snaží marně.
Výsledkem je vedení 3:0 pro Noskovou, jež se díky tomu opět dostává do své zóny. Rázem se vrací k dominantnímu představení z prvního setu a poloviny druhého.
 |
Dobíhá zkrácení, na která reaguje přesnými loby. Muchová dělá, co může, jenže ani velmi dobrý tweener, úder mezi nohama zády k síti, jí k zisku bodu nestačí.
5:3, Nosková jde podruhé podávat na zisk wimbledonského titulu.
Esem si vypracovává další, celkově už šestý mečbol.
A ten – opět díky tvrdému servisu – už konečně proměňuje.
