Těžko se čelí jejímu stylu, v němž se snoubí obstojná síla s chytrostí a neobyčejnou šikovností. Tráva jí sedí. Je světovou jedničkou a pro většinu znalců i pro sázkové kanceláře jasnou favoritkou dnešní bitvy o nádherně zdobený talíř Venus Rosewater Dish.
Plíšková vs. BartyováSobota 15.00 finále Wimbledonu online |
Leč pětadvacetiletá slečna z australského Ipswiche nemá v povaze se naparovat. I za její pokoru ji národ miluje a na ukrutnou dálku jí drží pěsti. Žena s aboriginskými předky dobře ví, jaké nebezpečí jí hrozí od Plíškové, která v Londýně nalezla dávnou formu a v plné parádě vybalila své mocné zbraně.
„Karolínin servis na trávě píše, je vážně těžké ji brejknout,“ tvrdí o někdejší fedcupové parťačce Barbora Strýcová, expertka iDNES Premium. „Na Ash se vážně ráda dívám. Líbí se mi její pestrá hra, ve Wimbledonu se cítí dobře.“
Strýcová ví, o čem mluví. S oběma hvězdami se na dvorci potýkala. A asi krapet překvapivě tvrdí: „Karolína hraje hodně rychle, takže vezme Ashleigh čas a prostor na její tvořivost. Proto si myslím, že má velkou šanci získat titul.“
Hleďme! Slovo do pranice.
U BARU: Teď už by snad Karolína mohla mít ráda Wimbledon, míní Strýcová |
Bartyová v sedmi vzájemných partiích podlehla o hlavu vyšší a o čtyři roky starší Plíškové pouze dvakrát. Wimbledonským pavoukem promašírovala bez zakolísání. Po semifinálové výhře nad Němkou Kerberovou se rozplývala nad kvalitou mače: „Na tak vysoké úrovni jsem nehrála hodně dlouho.“
Australanka Ashleigh Bartyová se soustředí na bekhend v semifinále Wimbledonu.
Statečně se potýká s nepříznivými okolnostmi, jež jí osud nachystal. Vykurýrovala zranění kyčle, kvůli němuž musela odstoupit z Roland Garros. Překonává stesk po vlasti a blízkých, jež opustila v březnu a uvidí je nejdřív v září, poněvadž jí přísná proticovidová opatření v Austrálii znemožňují častěji cestovat domů a zase do světa.
Chci vyhrát za každou cenu, ale zároveň si chci finále tak nějak užít.
Karolína Plíšková
Na rozdíl od Plíškové, která si vlídnější vztah k Wimbledonu teprve vytváří, Bartyová o něm mluví s nebetyčnou úctou: „Kdykoliv se mi naskytne příležitost hrát v All England Clubu, cítím vděčnost a vzrušení. Okouzlil mě, když jsem v patnácti poprvé prošla jeho branou, a na tom se dodnes nic nemění.“
Plíškové připadá zbožňování londýnského grandslamu jaksi přehnané. Raději má podniky v New Yorku a Melbourne.
Plíšková: Nejsem odepsaná. Není se mnou konec. Ani na vteřinu mě to nenapadlo |
Také ona však ví, že v branži není významnější událost než wimbledonské finále na zaplněném centrkurtu pro 15 tisíc diváků.
Od sokyně se liší postavou, náturou, herním stylem, názorem na britské tenisové tradice. Zaostává za ní na žebříčku i v počtu nejslavnějších trofejí.
Jenže v lecčems se ty dvě podobají. Obě nastoupí do druhého grandslamového finále. Obě v minulosti ve Wimbledonu troskotaly nejdál ve čtvrtém kole. Obě opakovaně děkují členům svých týmů, kteří jim pomáhají v nejtěžších chvílích. Obě říkají, že před jedním z nejdůležitějších zápasů svých kariér zkusí vnímat hlavně výjimečnost chvíle a výsadu ucházet se o vítězství.
 |
„Chci vyhrát za každou cenu, ale zároveň si chci finále tak nějak užít,“ uvažovala Plíšková po skvělém semifinále proti Sabalenkové. „V něm byla super atmosféra. Říkala jsem si, jaká je pecka hrát na vyprodaném centru. Doufám, že si tak hlavu nastavím i v sobotu.“
Není pochyb, že obě před utkáním zápolí s trémou. Mysli zřejmě nejde úplně poručit. Tyčí se před nimi kolosální šance na dobytí věčné slávy. Obě se touží předvést.
Prostořeká ranařka z Loun v Ústeckém kraji.
Zdvořilá a zručná Čechobijka z Ipswiche ve státu Queensland.
Jedna z nich v sobotu navečer promění mečbol, stane se londýnskou tenisovou královnou.
A pozvedne ten skvostný talíř.
8. července 2021 |
