„Zatím to klape. I když to byl náročný zápas a občas se pořád peru se svým tělem,“ líčil muž, který Dimitrova porazil. Muž, který ostatně v New Yorku při svém posledním startu porazil všechny: Stan Wawrinka.
Švýcarský svéráz šplhá žebříčkem nazpět po zranění kolena. Proto se ještě se svými svaly, klouby a šlachami občas nedomluví. A proto je v posledním vydání žebříčku ATP až na 101. místě.
Pro ostatní to je pořádné riziko a Dimitrov to dobře poznal – hned od úvodu vám jako soupeř hrozí chlapík, který už vyhrál Australian Open (2014), Roland Garros (2015) i US Open (2016). A navíc v tom Wawrinka není sám, je tu rovněž tenista jménem Andy Murray.
„Posledních deset let jsem na každý turnaj jezdil s tím, že jsem připraven zvítězit,“ řekl v New Yorku Murray, než na úvod zdolal Australana Duckwortha. „Ale letos mi to nepřijde jako moc realistický cíl. Mentalitu jsem trochu upravil.“
Dvojnásobný wimbledonský šampion (2013, 2016) už ve Flushing Meadows také triumfoval (2012), patálie s kyčlemi ho ale srazily až na 382. pozici mezi všemi tenisty světa.
Murray stále umí, o tom nepochybuje nikdo; kondice a chybějící herní praxe jsou věcí jinou. Tohle mají s Wawrinkou společné, proto nešíří žádná chvástavá slova.
„Andy minimalizuje tlak. Bez ohledu na to, kolik toho vynechal, jsou očekávání obrovská pokaždé, když vstoupí na kurt,“ řekl o Murraym slavný John McEnroe, což se dá vztahovat rovněž na jeho generačního souputníka ze Švýcarska.
|
Zatímco Murray se pod vedením Ivana Lendla vypracoval ve člena bájné Velké čtyřky, Wawrinka zůstával „pátým vzadu“. Bradu vystrkoval směle hlavně v titulových zápasech: na tři grandslamové trofeje spotřeboval jen čtyři finále, Murray stejný počet vytěžil z 11 pokusů.
Švýcarovi je už 33 let, Skotovi o dva roky méně. Těžké to mají: k supermanům Rogeru Federerovi a Rafaelu Nadalovi se po krátké odmlce zase přidává Novak Djokovič, nastupující dvacátníci v čele s Alexanderem Zverevem touží po revoluci mládí, dozrává třeba Kevin Anderson. Musí být realisty.
„Zlepšuju se turnaj od turnaje, už to není takové trápení. Ale zároveň jsem si pořád vědom, že mohou přijít potíže,“ vypráví Wawrinka.
On i Murray si tak vychutnávají ony prchavé momenty, kdy se jim daří sladit znalosti nashromážděné za roky ve špičce s tím, co jim dovolí tělo. Potíže? Ano, i ty mohou přijít. Ale také je oba mohou šířit.
Wawrinka odstranil vysoko nasazeného Dimitrova a náhle se před ním otevírá hratelné pole: ve 2. rundě francouzský kvalifikant Humbert, pak případně Raonic a po něm Isner.
Co víte o US OpenVyzkoušejte si kvíz |
Murray zase zadělává na šlágr v této fázi nebývalý – pokud oba zvládnou své příští mače, již ve 3. kole ho může potkat Juan Martín del Potro. To by byla řež!
A pro ně momentálně dýchají.
Hrát v plném zápřahu celé dva týdny, třeba až všech sedm zápasů, to není žádná samozřejmost. Lepší je žít přítomností. Vyhrát tady a teď – a na „příště“ tolik nehledět. „Ještě mi nějaký čas potrvá, než se vrátím tam, kde bych mohl být. Letos to být nemusí,“ uznává Murray.
To ale neznamená, že by nemohl zavařit favorizovanějším. Tak jak to už ostatně svedl Wawrinka.