Poháry, skleničky s podpisy hráček, novinové výstřižky, kariérní medailonky hlavních aktérek a další dobové artefakty.
Návštěvníci probíhajícího Prague Open mohou kromě pozorování současného světového tenisu zabrousit i do historie. V místnosti, kde má brzy vzniknout Síň slávy Českého tenisového svazu, najdou fanoušci poutavou připomínku památných událostí.
„Mám velkou radost, že se něco takového podařilo. Dlouho jsme měli pocit, že se na historii českého tenisu trochu zapomíná,“ uvedla Helena Suková, která finále Poháru federace 1986 zažila coby aktivní hráčka a nyní do výstavy darovala většinu artefaktů.
„Je důležité připomínat mladým hráčkám i hráčům, čeho jejich předchůdci dosáhli. I z malé země, jako je Česká republika, vzešli lidé, kteří dosáhli světových úspěchů. A právě to může být inspirací pro další generaci.“
Společně se svými tehdejšími spoluhráčkami Hanou Mandlíkovou, Reginou Maršíkovou a Andreou Holíkovou se v neděli na Štvanici opět sejdou, divákům se ukážou v 10 hodin dopoledne před finálovým blokem.
A také další aktérky finále Poháru federace 1986 přinesou předměty ze svých archivů, kterými vzpomínky na čtyřicet let staré události oživí.
„Hana Mandlíková přislíbila, že přiveze jednu ze svých raket z počátku kariéry,“ podotkl manažer výstavy Karel Tejkal.
„Věnovala jsem téměř všechno, co jsem měla doma, kromě olympijských medailí a wimbledonských trofejí,“ prozrazuje Suková. „Jsou tu poháry, podepsané skleničky i další předměty. Vím, že Petr Pála věnoval jeden z pohárů z Fed Cupu. Věřím, že se návštevníkům bude výstava líbit.“
Bouzková, Havlíčková i Šalková zvládly úvodní kolo v Praze, Okťabreva vypadla![]() |
Nejcennějším kouskem je podle ní brožura sepsaná k Poháru federace 1986, která se nakonec do prodeje nedostala.
„Krátce před distribucí byla stažena kvůli tomu, že obsahovala barevné fotografie Martiny Navrátilové. Nakonec se prodávala už jen černobílá verze. Ale tady je právě ta vzácná barevná edice,“ líčí čtyřnásobná grandslamová finalistka ve dvouhře a někdejší deblová světová jednička.
Právě kolem účasti Navrátilové, která tehdy do Prahy dorazila už coby hráčka týmu Spojených států, kam v roce 1975 emigrovala, panovala přísná bezpečnostní opatření.
„Bylo to velmi složité období,“ vzpomíná Suková. „Martina později říkala, že měla pocit, že ji všude někdo sleduje. My jsme se snažily soustředit hlavně na tenis.“
Jenže když československé tenistky ve finále čelily právě výběru USA a diváci na protest proti tehdejšímu komunistickému režimu fandili hlavně Navrátilové, příliš jim to nešlo.
„Bylo to pro nás nepříjemné. Nebylo to proti nám osobně, spíš to byla reakce na návrat Martiny,“ ví Suková. „Když jsme prohrály obě dvouhry a bylo jasné, že už nemůžeme zvítězit, tak jsme dokonce nechtěly nastoupit ke čtyřhře, protože jsme měly pocit, že nám stejně nikdo nefandí. Nakonec nás ale přesvědčili a zápas jsme odehrály.“
Utkání skončilo jednoznačně – Československo vs. USA 0:3.
Řád pro zarputilou bojovnici za svobodu. Navrátilová: Říkám lidem věci napřímo![]() |
Suková na úvod podlehla Chris Evertové 5:7, 6:7, poté Mandlíková nestačila na Navrátilovou 5:7, 1:6 a na závěr Suková s Mandlíkovou prohrály s Navrátilovou a Pam Shriverovou 4:6 a 2:6.
„Tehdy jsme byly zklamané, ale dnes to vnímám jako skutečný svátek tenisu,“ bilancuje Suková.
Kromě Navrátilové a Evertové do Prahy přijely i Argentinka Gabriela Sabatiniová či Steffi Grafová, které bylo pouhých 17 let. Ale německá hvězda si z turnaje neodvezla moc pozitivních zážitků.
„Stal se jí nepříjemný úraz – spadl jí na nohu deštník a zlomila si palec,“ vybaví si Suková.
Tehdejší československé kvarteto se v neděli znovu sejde poprvé od roku 1986. A na historické události společně zavzpomíná.
„Je škoda, že už mezi námi není náš tehdejší kapitán (Jiří Medonos). Určitě by z toho měl radost. Stejně tak se toho bohužel nedožil ani tatínek (Cyril Suk), který byl tehdy předsedou svazu a měl organizaci celé akce na starosti,“ říká dnes 61letá Suková.
Bývalé úspěšné tenistky jistě potěší, že světový tenis se letos na slavné místo díky Prague Open, turnaji kategorie WTA 250, vrátil.
„Na Štvanici jsem se dokonce narodila, protože tady tehdy byla porodnice,“ usmívá se Suková. „Jsem ráda, že se areál znovu oživil. Je krásně připravený a nabízí mnohem větší kapacitu pro diváky. To je pro podobné turnaje velká výhoda.“
A láká také na unikátní výstavu.



























