Před rokem se Kopřiva vůbec poprvé představil v hlavní soutěži grandslamu. Po Australian Open si zahrál i Wimbledon a snil o tom, že se dostane až do elitní stovky. To se mu povedlo až letos v dubnu.
Kvalifikoval se na masters v Římě, challengerové podniky už mění za turnaje kategorie ATP, poprvé se dostal na grandslam bez nutnosti kvalifikace a také okusil příchuť grandslamového vítězství.
Kopřiva a Bejlek slaví první výhru na grandslamu, Macháč v Paříži skrečoval |
A zatímco loni v rozhovoru pro MF DNES líčil, že by svůj progres životní sezonou nenazval, letos už tak může směle učinit. A nejen on. „Je to pro něj super vizitka. Nevzdal se, byť musel strpět pár let na challengeru. Už byl párkrát hodně blízko k první stovce, jednou mu chyběla snad tři místa, ale nedopadlo to. Pořád bojoval a teď to konečně prolomil, což vnímám pozitivně. Je tu další kluk v první světové stovce,“ oceňuje Kopřivův progres třicátý hráč světa Jiří Lehečka.
Jeho sportovní kolega je momentálně ve dvouhře čtvrtým nejlépe postaveným Čechem, aktuálně se v žebříčku ATP nachází na 82. pozici, což je jeho kariérní maximum.
„Myslím, že mu pomohlo i to, že měl před sebou tři mladé kluky, kteří mu ukázali, kudy vede cesta. Neříkám, že ke mně, Tomovi Macháčovi a Kubovi Menšíkovi vzhlížel, ale tím, že nás vidí před sebou, má pořád koho dotahovat,“ myslí si Lehečka. „Já když začínal na challengeru, měl jsem před sebou jenom Jirku Veselého. A když jsem ho jednou předskočil, už tam nebyl nikdo. Takže myslím, že pro Víťu je velká motivace, že tam má pořád nás tři. I pro další mladší kluky okolo třístého místa je tohle signál, že cesta nekončí někde kolem dvousté pozice,“ vzkazuje.
„Když vidím, jak se kluci posouvají, tak mě to posouvá též. Taky bych zmínil Dalibora Svrčinu, se kterým často trénuju. Navzájem se táhneme,“ souhlasí Kopřiva.
Vzhůru na Wimbledon. Nejprve ale doléčit ruku
Už za deset dní začíná v Anglii tenisový svátek a Kopřiva u Wimbledonu nemíní chybět. Momentálně ovšem doléčuje zranění na nehrající levé ruce, proto letos ještě na travnatém povrchu neodehrál jediný zápas. Za poslední tři roky jich na trávě stihl pouze sedm. „Při hře mě ruka moc neomezovala, ale při tréninku ano. Po Paříži jsem toho kvůli ní moc neodtrénoval,“ kývne tenista.
Proto se naposledy představil na začátku měsíce na domácím challengeru v Prostějově, kde ovšem vypadl už v prvním kole po porážce s Rakušanem Neumayerem. Pak si naplánoval až třítýdenní herní pauzu. A pokud stihne dobře zotavit ruku i potrénovat, ukáže se před Wimbledonem ještě na turnaji v Eastbourne či na Mallorce. „Jestli se nebudu cítit dobře, turnaj před Wimbledonem odpadne,“ měl jasno už na začátku června.
Zklamaný Vít Kopřiva po čtvrtfinálové porážce na challengeru v Ostravě.
Forhend Víta Kopřivy během prvního kola turnaje v Prostějově.
Loni v Anglii narazil v prvním kole na Novaka Djokoviče, který Kopřivovi dovolil ve třech setech jen pět gamů. Od té doby ale urazil Kopřiva dlouhou cestu. „Konečně jsem si dokázal, že na stovku mám! Snažil jsem se užít si to co nejvíc, odhlašoval jsem se z turnajů, abych se dal mentálně do kupy. S rodinou a týmem jsme si po postupu zašli na večeři a pivo,“ vykresluje momenty po kariérním průlomu.
Teď se logicky touží mezi elitními hráči udržet. „Stovka byla cíl, ale sezona je dlouhá, některé body budu obhajovat, takže se tam chci do konce roku udržet. A hlavně chci zlepšovat svůj tenis. Protože je to nahoru dolů. Chvílemi dobré, jindy zase špatné. Vím, že je potřeba výkonnost ustálit a hrát stejně bez ohledu na to, kdo stojí na druhé straně kurtu. Všichni kluci okolo mě se derou do stovky. Takže můj nynější cíl je hrát lépe než všichni tihle hráči,“ praví Kopřiva.
Špatné podmínky i chybné jestřábí oko. Kopřiva po konci v Prostějově kritizoval |
Třeba si budoucími výkony řekne o premiérovou pozvánku do daviscupového týmu. Pod novým kapitánem Tomášem Berdychem by mu to klidně mohlo vyjít. To minulý kapitán Jaroslav Navrátil jej nevzal, ani když Lehečku a Macháče loni na podzim trápilo zdraví. „Víťa hraje líp na antuce, kdybychom hráli na ní, v nominaci by byl. Nic by nám jeho účast nepřinesla,“ vysvětlil tehdy poměrně ostře Navrátil.
Možná i tento moment byl pro Kopřivu motorem do další práce. Slova bývalého kapitána jej pochopitelně mrzela.
Ale nevzdal se.
Zatímco leckteří tenisté už jsou krátce před třicítkou za pomyslným vrcholem, Kopřiva na něj teprve stoupá. „Držím mu palce, aby co nejdříve prolomil i padesátku. Má za sebou první grandslamovou výhru, navíc po pěti setech, postup do elitní stovky... To jsou kariérní milníky, které mu hrozně pomohou a můžou jej nakopnout k tomu, aby hrál ještě líp,“ fandí Lehečka svému kolegovi.
Další grandslamové vítězství by Kopřiva přidal rád, teď ale potřebuje i zdravíčko.
