Po první stovce žebříčku, vysněném cíli všech tenistů, sahal poprvé už na podzim roku 2023. I v dalších měsících byl několikrát na dostřel. Nakonec ale tuto metu pokořil až letos v dubnu. Pár týdnů před 28. narozeninami.
„Musel jsem bojovat o trochu déle než ostatní,“ uvědomuje si. „Hrozně dlouho jsem se protloukával menšími turnaji, cesta byla kostrbatá, ale povedlo se mi to. Dodá mi to sebevědomí i možnost hrát lepší turnaje. A myslím, že pořád nejsem na tenis starý. Zdraví mi drží, jsem ve stovce a užívám si to. Věřím, že jsem v nejlepším věku.“
Definitivně vás do stovky posunulo čtvrtfinále na březnovém turnaji ATP v Marrakéši. Jak jste průlom prožíval?
Velmi, konečně jsem si dokázal, že na to mám. Snažil jsem se užít si to co nejvíc, i jsem se odhlašoval z turnajů, abych se dal mentálně do kupy. S rodinou a týmem jsme zašli na večeři a pivo. V tenise na tohle prostor vůbec není, máte totiž turnaj za turnajem. Bylo to nádherné a vlastně pořád je. Chtěl bych se ve stovce udržet co nejdéle, aby ten pocit byl lepší a lepší.
Navíc se vám daří ještě stoupat, momentálně jste na 85. místě.
Jo, tohle číslo je super, moc si ho vážím. Je to odraz toho, že jsem teď měl dobré výsledky, a zadostiučinění za celý rok. V březnu se mi podařilo vyhrát velký challenger v Neapoli, loni jsem získal titul ve Štětíně. Máme takový bodový systém, že aby se člověk dostal do stovky, tak musí předvádět dobrý tenis skoro každý týden, ne jen na jednom nebo dvou turnajích.
Kopřiva v Římě udolal favorita a slaví životní úspěch. Postupuje i Nosková |
Máte plán, jak se mezi elitou udržet?
Zůstat na cestě, která funguje. Ve všech aspektech hry mám pořád nedostatky, na kterých musím pracovat, ale není třeba si říkat: „Jé, teď jsem ve stovce, musím něco změnit.“ Pořád chci hrát svůj tenis a snažit se ho posouvat ještě na vyšší úroveň. Teď jsem trochu v jiné situaci než v předcházejících sezonách, hraju jiné akce, takže pracuju i s mentálním koučem, abych se tímhle nezaobíral. Pořád je to tenisový turnaj, a jedno, jestli ATP, nebo challenger.
Je mezi těmito dvěma světy velký rozdíl?
Ano, jde o obrovský skok, na který si musíte zvyknout. Někomu se to podaří rychleji, ale někomu to trvá. Třeba Kuba Menšík si velké stadiony zamiloval a adaptoval se na ně za necelý rok, takže i z tohohle se snažím brát příklad. Když jsem nedávno hrál v Římě s Jackem Draperem na velkém kurtu, tak je to trochu jiný zápas, než když jsem hrál pár dní předtím v Ostravě.
S Jakubem Menšíkem, Jiřím Lehečkou i Tomášem Macháčem se znáte z Prostějova. Motivují vás jejich úspěchy?
Určitě. Jirka Lehečka šel nahoru už před pár lety a hodně jsme spolu trénovali, měli jsme tehdy i stejného kondičního trenéra. Viděl jsem, jak pracuje, jak je brutálně cílevědomý a jak se mezi nejlepší dokázal propracovat. I s Kubou Menšíkem jsme odehráli spoustu tréninků. Když vidím já, jak se kluci posouvají, tak mě to posouvá taky. Taky bych zmínil Dalibora Svrčinu, se kterým taky často trénuju. Navzájem se táhneme.
Mluvil jste o zápase se světovou pětkou Jackem Draperem, se kterým jste nedávno ve třetím kole Masters v Římě prohrál 4:6 a 3:6. Co jste si z tohoto střetnutí odnesl?
Porážka mě pořád mrzí, ale propříště si zkusím vzít ponaučení, že i s takovými borci se dá hrát a že jsou to jenom lidi. Jacka jsem dokázal dostat do úzkých, ale on je výborný hráč. Hlavně výborně servíruje, také mě pak některými herními prvky překvapil. Věděl jsem, že pokud bych ho někde mohl potrápit, tak zrovna na antuce v Římě, která je pomalejší.
Jack Draper (vpravo) přijímá gratulaci od Víta Kopřivy po vzájemném zápase na turnaji v Římě.
Teď vás čeká Roland Garros. Poprvé v kariéře budete na grandslamu rovnou v hlavní soutěži a nebudete muset bojovat v kvalifikaci. Velká změna?
Moc se těším. Grandslamovou hlavní soutěž už jsem dvakrát hrál, takže tuším, co mě čeká, ale zkušeností se zápasy na tři vítězné sety moc nemám. Budu se snažit být fyzicky připravený, abych mohl odevzdat maximum.
Budete hrát větší turnaje i v dalším průběhu sezony?
Plán se mi díky posunu do stovky hodně změnil. Budu se snažit mixovat akce ATP a challengery, protože žebříček sice vypadá hezky, ale pořád nemám jistotu, že se na lepší turnaje dostanu. Teď se uzavíraly přihlášky na první travnaté podniky a cut na ATP 250 byl okolo 50. místa, takže jsem byl pořád hodně pod čarou hlavní soutěže. Po Roland Garros mě čeká domácí challenger v Prostějově, na ten se těším. A pak uvidíme, jak se budou měnit žebříčky, řešíme to s trenérem v podstatě z týdne na týden.
Že bych nic nepřinesl? Mrzelo mě to, říká Kopřiva. Jako náplast si nadělil titul z Polska |
Je jedním z vašich cílů probojovat se do Davis Cupu? Pro lednovou kvalifikaci vzal kapitán Tomáš Berdych mladého Maxima Mrvu, na druhou stranu vy jste se od té doby hodně zlepšil.
Ultimátní cíl to pro mě není, ale reprezentovat je vždycky čest, takže bych určitě neodmítnul. Situace je pro mě jasná: ti tři hráči (Menšík, Macháč, Lehečka) jsou přede mnou, a pokud budou v nominaci, tak budu až čtvrtý singlista. Nevím, jestli kapitán vezme deblisty, mladé hráče, nebo mě, bude záležet, jaké budu mít výsledky, jak se kapitánovi v daný moment budu líbit a kde se bude hrát. Každopádně se mi líbí, že kapitán objíždí i turnaje v Česku a hráče sleduje.
