Však taky sama úspěchu ani nevěří. Před domácím publikem, které při každém utkání mladou tenistku horlivě povzbuzuje, si po výhře zakrývá rozzářenou tvář či jen hledí před sebe. Jako by se bála, že se probudí z báječného snu.
Ale zatím ho spíš plní dalšími pozoruhodnými příběhy.
V Montrealu už zapsala pět výher. Kromě senzační porážky Gauffové v osmifinále si vyšlápla na Australanku Birrellovou, Američanku Keninovou, Češku Bouzkovou a naposledy i Španělku Bouzasovou.
A nutno říct, že to nebyla těsná vítězství. Set ztratila jen s českou soupeřkou, ve třetí sadě jí však nadělila kanára. A světovou dvojku Gauffovou? Tu Mboková smetla jednoznačným poměrem 6:1, 6:4.
„Mám ráda, když můžu kontrolovat míč, když jsem ta aktivnější. Nelíbí se mi, když řídí hru soupeřka, radši si to dělám po svém,“ svěřila se 18letá Kanaďanka webu WTA.
Ostatně i její sokyně na ní obdivují agresivní styl hry. Už v mladém věku se může spoléhat na rychlé a úderné podání, skvěle si počíná na bekhendu a nebojí se ani nečekaného zkrácení.
„Vím, že nebudu mít vždy zápas pod kontrolou, takže pracujeme i na mé obranné hře a protiútocích,“ říká. „Je spoustu holek, které mají tvrdší hru, proto se snažím je rozhýbat, abych měla navrch. Takže se soustředím i na výdrž.“
Právě ta se jí hodí i na podnicích, jako je ten v Montrealu, kde ti nejlepší tráví na kurtech dlouhé dva týdny. A pro Mbokovou je takové tažení úplná novinka.
Osmnáctiletá Mboková v Montrealu řádí, v osmifinále vyřadila Gauffovou![]() |
Debut na nejvyšším okruhu zažila teprve letos, když v březnu obdržela divokou kartu na akci v Miami. V Římě se probila kvalifikací až do druhého kola, kde ve třech sadách podlehla Gauffové. A vítězství zaznamenala i v hlavní soutěži Roland Garros a Wimbledonu.
Její jméno se však v tenisovém světě naplno objevuje hlavně nyní.
„Jsem si jistá, že si turnaj v Montrealu užívá, všichni jí fandí,“ všímá si Jelena Rybakinová, která se s Mbokovou střetne ve středečním semifinále. „Bude to náročný zápas, ona nemá co ztratit. Je mladá, ale má opravdu skvělou hru. A dost rázné údery.“
Se sestrou prohrála 0:6, 0:6
Kanadská hráčka začínala sezonu coby 333. tenistka světového pořadí, po úspěšném čtvrtfinále v Montrealu se v live žebříčku posunula už do elitní padesátky.
Na začátku roku odehrála šňůru dvaceti vítězných zápasů v řadě, z čehož vytěžila hned čtyři trofeje z nižších podniků ITF. Po jedné prohře se vrátila na vítěznou vlnu a uzmula ještě jeden triumf.
Když se s poháry vracela zpátky do Kanady, zaskočila především letištní kontrolu, které se pět velkých pohárů příliš nezamlouvalo. Ale Mbokové to pozitivní nastavení a sebevědomí nevzalo.
Zverev vyřadil v Torontu obhájce Popyrina, v Montrealu dál válí Mboková |
Už odmala se snažila v konkurenčním prostředí sportu uspět. Vyrostla se třemi staršími sourozenci, její sestra a bratr hráli tenis na univerzitní úrovni.
„Nikdy jsem je neporazila, se sestrou jsem jednou dokonce prohrála dvakrát 0:6. Dodnes mi to připomíná, hodně mě to štve. Ale zase mě to nakoplo,“ směje se nejmladší Victoria, jež poprvé držela raketu ve třech letech a ze sourozeneckého kvarteta to dotáhla nejdál. A rozhodně nekončí. Naopak.
Tenisem si plní dětské sny, jeden však stále zůstává nenaplněný: podívat se do Konžské demokratické republiky, z níž její rodiče utekli kvůli politickým nepokojům v roce 1999, tedy sedm let před jejím narozením.
„Chci tuto zemi někdy navštívit, mám tam prarodiče,“ líčí Mboková. „Tamní kultura je mi blízká, obzvlášť mám ráda to jídlo. Mamka dělá výborný dezert podobný donutu. Neměla bych ho jako sportovkyně jíst, ale občas neodolám.“
Stejně jako chuti vítězit. Inspiraci jako malá našla Mboková ve slavné Sereně Williamsové, ráda sleduje i Bianku Andreescuovou, která před šesti lety jako první Kanaďanka ovládla grandslam.
„Vicky hodně fandím, psala jsem jí, že jí kdykoliv poradím. Je opravdu hodně šikovná, ráda ji sleduju,“ říká o Mbokové 25letá krajanka.
Andreescuová slavila na US Open v 19 letech, se stejnou číslovkou v kolonce věk vstoupí do letošního posledního majoru i Mboková.
Ačkoliv je málo pravděpodobné, že by se jí v New Yorku povedl podobný kousek, moc dobře víme, že v tenise není nic nemožné.






















