"Byla jsem z toho nervózní, když mě poslali proti Peerové. To by byl asi každý. Ale povedlo se to. Splnil se mi sen,“ říká 25letá Benešová.
Je pondělí a jste zase na kurtu. Spala jste po Fed Cupu aspoň minutu?
Jen chvilku v letadle. Jsem unavená. Kvůli přísným bezpečnostním podmínkám v Izraeli jsme musely být na letišti dost brzo, takže jsme postup ani dvakrát neoslavily. Šly jsme na večeři, pak na chvíli do baru. A z něj na letiště. Člověk si to nemůže ani užít, to je strašná škoda.
Chtělo se vám den po boji na kurt?
No, je pravda, že mám trochu těžší nohy. Ale dá se to.
Aby ne, když jste v období takové formy! Bavil vás vůbec někdy tenis víc než teď?
Asi ne. Všechno se to krásně skloubilo, daří se mi. Jde to přesně tak, jak bych si přála.
Kdy jste na sebe byla víc hrdá? Po Estorilu, nebo teď v Izraeli?
Určitě po Fed Cupu. Aby to dopadlo takhle, byl jeden z mých snů.
Ale když jste v neděli vyhrála nad Peerovou, bylo to vaše první singlové vítězství ve Fed Cupu po šesti letech...
... fakt, jo? Tolik? Tak to ani nevím.
Neříkala jste si už, že je pro vás Fed Cup začarovaný?
Už to bylo na psychiku těžší. Nic jsem ale za začarované nepovažovala, chtěla jsem to zlomit.
A stalo se.
Sláva! Konečně! Víte, Fed Cup mě hrozně moc baví. Vždycky jsem chtěla týmu pomoci, ale holt mi to nevycházelo. Teď mám dvojnásobnou radost. Je skvělé, že jsme postoupily do Světové skupiny.
. Kdo je mezi elitouMožné soupeřky Češek ve Světové skupině Fed Cupu Čína Francie Argentina Itálie Rusko Španělsko USA |
Nevím, prostě mi to jde. Potřebovala jsem vyhrát pár zápasů. Loni jsem nebyla moc vyhraná, padla jsem v žebříčku dolů. Jela jsem teď proto místo na turnaj v Miami na nějaké menší akce, tam jsem se chytila. Zase vím, co mám na kurtu dělat. Cítím svou hru, zatímco předtím jsem při hře tápala. Bylo to před rokem takové plácání.
Nechtěla jste s tenisem tehdy praštit?
To ne, něco takového mě přepadlo nakrátko jen mnohem dřív, když mi nebylo ani dvacet.
Teď je vám 25. Zmoudřela jste?
Kdepak, ještě ne. Bývám dětinská, kolikrát se nechovám zrovna na svůj věk. Jen na kurtu jsem se už zklidnila.
Čili za vaším vzestupem je třeba hledat hlavu?
Rozhodně. Musela jsem zapracovat na psychice. Snažím se být pořád pozitivní.
Nakoupila jste hromadu knih o síle pozitivního myšlení?
No, jednu jsem si pořídila.
A dočetla?
Jo. Všechny věci z toho už vlastně víte, horší je to s převedením do skutečného života. Já si po tenisové stránce pořád věřím, že nahoru patřím. Minulý rok jsem ale v několika zápasech vůbec nebyla hlavou na kurtě. A když člověk není stoprocentně připraven, nefunguje to.
Zato teď vás z míry nevyvedl ani bouřlivý dav izraelských fanoušků.
Nikdy jsem nehrála ve větší vřavě. Husí kůže? Ty jo, to právě vůbec ne! Bavilo mě to. Já jsem od začátku věřila, že vyhrajeme. A ten hluk kolem mě z toho nemohl vyvést.
Když se hrál Fed Cup minule, byla tahounem Vaidišová. Teď vy. V čem jste si podobné?
Nevím, jestli si můžu troufnout srovnávat se s Nicole. Co o ní říct? Má trochu americkou povahu.
Zatímco vy jste nikdy neřekla, že jednou chcete být světovou jedničkou?
Neřekla jsem to nahlas. Nemusím to nikde vytrubovat. Ale Nicole to může jen pomoci, že si tak věří. Hodně si spolu rozumíme, na okruhu se s ní bavím asi ze všech nejvíc. Pořád si voláme nebo posíláme textovky. Máme společná holčičí témata. Módu, nakupování.
Trumfla byste ji v nakupování?
No, to asi ne.
V žebříčku jste se k ní zase o něco přiblížila, jste 93. Jak vysoko teď myslíte?
Ráda bych se vrátila tam, kde jsem už byla (maximem Benešové je 33. místo). Myslím, že když mi vydrží forma a zdraví, že to půjde. Pořád je na čem pracovat. Jenom talent nestačí. To už jsem pochopila.
