Tak třeba obě si během svých kariér vyzkoušely práci mimo sport – Knutsonová kvůli výdělku pracovala v Anglii za barem a Havlíčková se kvůli špatnému psychickému stavu raději věnovala práci baristky.
Obě tato zkušenost posílila, a díky ní si tenis mnohem víc užívají.
A také obě poprvé okusily hlavní soutěž grandslamu. Sice své zápasy úvodního kola US Open prohrály, pro obě ale šlo o velkou zkušenost. A také jejich výsledky byly shodné, svým soupeřkám podlehly dvakrát 3:6.
Bartůňková první kolo US Open kvůli dešti nedohrála, další tři Češky končí |
„Byla bych radši, kdybych si to užívala víc,“ přiznala Knutsonová po prohře s Němkou Evou Lysovou. „Byla jsem ale nervózní, takže jsem si to až tolik neužívala. Člověk si samozřejmě před zápasem říká: Jdu si to tam užít, zahrát si a jsem ráda, že jsem vůbec v hlavní soutěži... Jenže pak stejně chcete vyhrát.“
Možná vás napadla otázka, proč Knutsonová zažívá premiéru v hlavní soutěži až ve 29 letech? Není na to už trochu pozdě?
Ano, její soupeřky sbírají první zkušenosti většinou mnohem dřív, ale pro rodačku ze Spojených států jde vše podle plánu.
Dcera amerického otce a české matky kombinovala tenis se studiem žurnalistiky, na živobytí si vydělávala v anglickém lokále.
„Někdy hraju s mladšími holkami a ony nemají takovou radost z toho, že můžou jít na trénink. Ale proč? Vždyť je to fajn, mnohem lepší než někde v baru v jednu ráno umývat záchody,“ vyprávěla už dřív pro MF DNES.
Hrát tenis? Lepší než dřina v baru. Knutsonová o češtině i odměnách |
„Ony nevidí, co by mohla být alternativa. Ale já ano, vzpomínám na to hodně a říkám si, jak je super, že si můžu vydělávat jen na sebe, a ne dřít za sedm liber na hodinu.“
V New Yorku si mohla Knutsonová užívat výhod profesionálních hráček, díky startu v hlavní soutěži US Open dostane také prémii 140 tisíc dolarů. „Rozhodně mi to pomůže. Člověku to dá trochu jistotu, že nepotřebuje počítat každý týden finance a může si vzít na turnaje i více lidí. Určitě to dodá vnitřní klid.“
I proto je maximálně spokojená. V žebříčku jí aktuálně patří 184. místo, v New Yorku se prokousala tříkolovou kvalifikací. Většinou objíždí menší podniky a užívá si života tenisové profesionálky. „Předtím jsem byla nic, i když jsem věděla, že můžu být někdo.“
Ale má taky jiné záliby. „Čtu, poslouchám podcasty, chtěla bych psát o obnovitelné energii,“ vyjmenovává. „Spravuju sociální sítě ženského turnaje v Austinu, dělám si kurz jógy... Je fajn, že se nesoustředím jen na tenis.“
Už to znova nedopustím! Havlíčková si vzpomněla na bolavou prohru a zazářila |
Také Havlíčková si teď tenisové profese váží mnohem víc. I když ona o profesionální kariéru usilovala už dřív. V roce 2022 vyhrála juniorské Roland Garros a v téže kategorii se dostala až na první místo světového žebříčku.
Jenže poté ji zabrzdilo zraněné zápěstí. V roce 2024 se po půlročním výpadku snažila vrátit, ale trápila se. „Až jsem měla strach jít na kurt, ve finále už to pro mě bylo nepřijatelné. Tak jsem se rozhodla, že si dám kvůli mentálnímu vyčerpání pauzu,“ vysvětlila.
V té době pracovala v kavárně na Národní třídě, celkem byla pryč třináct měsíců. Čehož si fanoušci všimli.
„Kolovaly různé fámy, kde jsem. Nečekala jsem dítě, ani jsem neměla anorexii nebo bulimii,“ vyprávěla, jak na ni leckdo nahlížel.
Začala spolupracovat s psycholožkou, ke sportování se vracela postupně. „Poté, co jsem asi osm měsíců nedržela raketu a chodila si jen jednou za čtrnáct dní zacvičit, byly první týdny hodně náročné,“ přiznala. „Dvakrát jsem oběhla ovál a myslela jsem, že mi upadnou kotníky. Ani ruka nebyla úplně nadšená z toho, že zase bouchá do tenisáků. První dva měsíce byly o tom nabrat zase kondici. Po nich už šel do popředí tenis.“
A loni v červnu i návrat na soutěžní kurty, který se Havlíčkové tentokrát vydařil. Letos se vyšplhala na 209. místo světa, aktuálně je 226. Maximem je 196. pozice z roku 2023.
Její výkon z prvního kola US Open ji mírně zklamal, stejně jako Knutsonová i ona prohrála 3:6, 3:6. Maďarské soupeřce Anně Bondárové alespoň dokázala dvakrát vzít podání.
„Celkový výsledek budu určitě brát pozitivně, protože jsem tady vůbec nemusela být,“ hodnotila Havlíčková na tiskové konferenci. „V kvalifikaci jsem porazila skvělé hráčky a poprvé se mi tam povedlo vyhrát nějaký zápas. Z porážky jsem sice zklamaná, ale s odstupem času na to budu vzpomínat jako na dobrý turnaj.“
Letošní zkušenost s grandslamovým vystoupením ji motivuje i do budoucna. „Budu zpět nohama na zemi, ještě nejsem na takovém levelu, abych se na takových turnajích objevovala pořád. Doufám ale, že jednoho dne tady zakotvím.“
Stále si ovšem stejně jako Knutsonová přeje, aby jí tenis přinášel především radost.
