„Je mi ctí hrát za Švýcarsko. Když vkročím na kurt, prožívám zcela odlišné emoce a díky tomu nechám na dvorci ještě něco navíc,“ vysvětlovala Bencicová před začátkem probíhající týmové soutěže United Cup, co stojí za jejími excelentními reprezentačními výkony.
„Možná za to může pocit, že hraju za něco víc než jen sama za sebe,“ přemýšlela dále.
Ať už pětadvacetileté Bencicové pomáhá cokoliv, soupeřky marně hledají plán, jak na její kouzlo vyzrát.
Čeští tenisté prohráli v United Cupu s USA, Macháč si poranil kotník |
Na United Cupu opět plní roli opory smíšeného švýcarského družstva. V úvodním klání proti Kazachstánu nezklamala, Julii Putincevovou přehrála 6:3 a 7:6.
A znovu ukazuje, že právě v reprezentačních zápasech je extrémně silná. Zde překonává i Hingisovou, která se pyšní pěti grandslamovými prvenstvími v singlu a třinácti v deblu.
Bencicová ukazovala houževnatost už na startu kariéry. Ve čtrnácti si poprvé vyzkoušela Fed Cup. V letech 2018 a 2019 zase s Rogerem Federerem ovládli Hopman Cup.
Další triumfy oddálila pandemie covidu, ale pomalý návrat do normálu se hrdé Švýcarce se slovenskými kořeny vydařil bravurně.
Své můžou vyprávět i české tenistky. Na odložené tokijské olympiádě vybojovala Bencicová dvojitou finálovou účast. V průběhu turnaje vyřadila v osmifinále dvouhry Barboru Krejčíkovou a v souboji o zlato porazila Markétu Vondroušovou.
Zářila i ve čtyřhře, v níž navázala na stříbro Hingisové z roku 2016. Po boku Viktorije Golubicové tentokrát ve finále neúspěšně čelila dvojici Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková.
Avšak poslední tah v tomto reprezentačním česko-švýcarském minisouboji prozatím udělala Bencicová. Právě ona stála za vyřazením Češek z Poháru Billie Jean Kingové ve dvou posledních ročnících.
Loni, stejně jako Hingisová v roce 1998, dovedla v Praze Švýcarky do finále, ale ani ona nezískala trofej pro vítězku týmové soutěže.
Pouhých dvacet minut před začátkem klíčového utkání změnil ruský tým nominaci, místo Anastasije Pavljučenkovové zápolila Bencicová s neoblíbenou Ludmilou Samsonovovou.
Neúspěšně.
„Abych byla upřímná, myslím, že to bylo ošklivé,“ povídala zdrceně.
Zároveň jedním dechem slíbila: „Ale dobro nakonec vyhraje, takže se vrátíme a tuhle soutěž vyhrajeme.“
Slovo dodržela.
Letos na finálovém turnaji v Glasgow neztratila ani set, vyhrála čtyři dvouhry a jednu čtyřhru. V rozhodujícím mači dominovala, Australanku Tomljanovicovou přehrála 6:2, 6:1 a mohla slavit další velký reprezentační úspěch, historický triumf Švýcarek v týmové soutěži – tedy něco, co Hingisová nedokázala.
A Bencicová byla radostí bez sebe. „Loni jsme byly tak nešťastné, myslím, že jsem nikdy tolik nebrečela. Ale v šatně pak za mnou Jil (Teichmannová) přišla a řekla: Příští rok to zvládneme, vyhrajeme to. A dokázaly jsme to. Jsem na nás neuvěřitelně pyšná.“
Nyní stojí před Bencicovou a švýcarským týmem další výzva.
Po vítězství v úvodním klání na United Cupu proti Kazachstánu vyzvou v pondělí Polsko a Bencicová změří síly se současnou světovou jedničkou Igou Šwiatekovou.
Právě toto střetnutí napoví, kam může reprezentační specialistka dovést tým hrajícího kapitána Stana Wawrinky.
Avšak cíl je jasný už teď, v národních barvách chce vystoupat opět až na vrchol.