„Před zápasem Petra nevysílala signály, že by se něco hroutilo,“ řekl Kotyza, znejistil ho ovšem už samotný úvod utkání 3. kola na Armstrongově stadionu. „Od nástupu na kurt se mi nelíbila,“ řekl Kotyza. „Začátek vypadal divně. Hned si ztratila podání. Přesto jsem věřil, že to ještě otočí.“
Co se vám nezdálo? Nešvihala raketou uvolněně jako obvykle?
Taky. Celý její projev nevěstil nic dobrého. Přitom ranní rozehrávka mi připadala celkem dobrá. Věřil jsem, že začátek druhého setu ji může nakopnout.
Vedla 2:0 a podávala. Co se tam stalo?
Neviděl jsem snahu se povzbudit, otočit to mentálně. Když jsem měl pocit, že by to chtělo zařvat si, hecnout se, tak jsem viděl pusto a prázdno. Mohla vést 3:0. Pak měla další brejkbol a úplně zamrzla na returnu. Čím dál víc jí to prokluzovalo mezi prsty. Dostala soupeřku zpátky na koně.
Kruničová nepůsobila jako 145. hráčka žebříčku, což?
Asi Petru překvapila, jak jí měnila rytmus. S tím se ovšem musí počítat, že věci nepoběží, jak jsme si naplánovali. To by nebyl sport, ale matika. Petra od stavu 2:4 ve druhém setu bojovala, ale už to nestačilo. Jako by nevěděla, co má dělat. Taky párkrát soupeřce pomohla. A to nejde. Tohle není krajský přebor ale grandslam.
Bylo pro Petru těžké přepnout po wimbledonském triumfu zpátky do bojovného módu?
To jo. Ale naskočila do něj v New Havenu a tady taky. Neříkám, že ty zápasy (proti Mladenovicové a Cetkovské) byly nějaké zázraky. Mohla působit křečovitě, neuvolnila se. Ale pořád tam byla velká vůle to zlomit. Dneska ta vůle zůstala někde uvnitř a ven nešla.
Vypadala extrémně splavená a rudá v obličeji. Byla fyzicky v pořádku?
Tohle vždycky úzce souvisí s psychikou. Byly tam chvíle, kdy lítala zprava doleva. A chvílemi se ani nepohnula. Nevidím to ve fyzickém handicapu. Když neví, co dělat, je jako zamrzlá. Někdo je hektický, ona spíš trčí. Padaly jí svíčky na kříž a Peťa se ani nepohnula. Navíc jí soupeřka dobře četla hru, takže kolikrát nebyl konec výměny, když to na něj vypadalo. Vyvíjelo se to špatně.
Je to pro vás něco jako blesk z čistého nebe?
Víte co, kolik já těch úderů zažil… Toho, co z nebes vypadne, už máme plný košík. Peťa je zdatná sběračka. Občas vám to spadne na hlavu a pěkně to pleskne. Paráda! Ale máme před sebou velkou motivaci - kvalifikaci na Masters do Singapuru a pak domácí finále Fed Cupu. Bylo by fajn, kdyby Petře konec roku vyšel aspoň jako loni.
