Proti Španělovi Villelovi prožil bitvu nervů. Do řádného konce nedospěla, český talent se radoval za stavu 6:7 (5:7), 7:5, 6:0, 3:0 – poté, co Villela vzdal.
Zpátky na scénu, pánové! Povstal Veselý, vzhůru se drápe mládež |
„Upřímně řečeno, podle mě soupeř ztratil hlavu,“ řekl Macháč na virtuální tiskové konferenci. „Sice po zápase naznačoval, že ho bolela záda, ale spíš to nedal psychicky. Bylo to pro oba náročné, jsem rád i za skreč. Dneska to nebylo o tenise, ale o tom, kdo to zvládne v hlavě. Vzhledem k okolnostem si této výhry cením v kariéře zatím nejvíc.“
Los byl totiž hodně férový. Rozdali si to dva kvalifikanti. A dva tenisté, co měli za sebou nejtvrdší verzi karantény, bez možnosti opustit dva týdny hotel. Uspěl Čech. Navzdory tomu, že bojoval nejen se soupeřem a psychikou, ale také s bolestí v kotníku.
Co se vám přihodilo?
Byla to smůla. Stalo se mi to první den v Austrálii: z cesty jsem byl strašně unavený, usnul jsem na dvě hodiny, pak jsem se chtěl rychle napít a udělal jsem si výron.
Australian OpenPříloha iDNES.cz |
Pardon, to jste vyskočil uprostřed noci z postele?
Přiletěli jsme v pět ráno, byl jsem úplně omámený, vyřízený, nevěděl jsem, kde jsem. A nedokrvila se mi noha, což jsem si neuvědomil. Jak jsem ji vůbec necítil, dal jsem ji lehce pod sebe a špatně na ni došlápl. A už byl průšvih. Prakticky jsem pořádně nemohl trénovat ani po karanténě. Byl to nápor – ani ne tenisově, ale psychicky.
Docela příznačné, že jste poslední dobou sledoval oceňovaný dokument Last Dance o Michaelu Jordanovi, co?
Tomu před důležitým zápasem někdo dal něco do pizzy a měl otravu jídlem. Vůbec mu nebylo dobře, přesto byl nejlepším hráčem na hřišti. Vzal jsem si z toho ponaučení. Po skvěle zvládnuté kvalifikaci, kdy jsem hrál zatím nejlepší tenis života, se všechno semlelo tak rychle a bylo všechno tak negativní. Byl jsem neustále zavřený na hotelu bez okna, doma deset hodin časový posun, takže jsem moc nemohl volat. Navíc ten kotník.
A ten Jordan?
Ne že bych si na to vyloženě vzpomněl, ale někde uvnitř mě to je. I v těžkých chvílích se snažím zlepšovat. Vím, že když všechno je v pořádku, dokážu hrát skvělý tenis. Ale teď bylo všechno proti mně – a stejně jsem to zvládnul skvěle. Tohle je moje nejcennější vítězství, protože jsem tam nešel s dobrou formou. Ale postupně jsem se do ní během zápasu dostal. I když soupeř skrečoval, já už tou dobou přestal chybovat, na kurtu jsem se poznával.
Plíšková a Macháč dali kanára, postupují i tenistky Krejčíková a Muchová |
Dokázal jste si, že jste silný v hlavě?
Ono je celé tohle covidové období náročné pro všechny. Musí se pořád nosit roušky, je to dlouhé. Už představa, že budete moci z pokoje ven jen na pět hodin denně, byla těžká – a nakonec se to semlelo tak divně, že jsem nemohl vůbec ven. Všechno se to zkazilo. Žijete na pokoji se zaprášeným kobercem, i zdejší lidé z nás měli strach. Zaklepou na dveře a během vteřiny utíkají pryč. To byl hodně divný pocit. Chápu je, nemají tady jediný případ, ale ten pocit byl pro mě zvláštní.
Odměna je zřejmá: postup a souboj s italským esem Berrettinim.
Koukal jsem na něj zatím jen v televizi, je to světová desítka, neskutečný soupeř. Jsem nadšený už z toho, že si s ním můžu zahrát. Můžu jen překvapit. Nechám tam všechno a uvidí se.
