2. den WimbledonuTři české postupy, tři české porážky |
Berdych býval takřka dokonale připraveným borcem, který zpravidla pádným podáním a prudkým forhendem určoval dění na kurtu. V úterý byl však ve Wimbledonu vydán na milost a nemilost o dvanáct let mladšímu americkému rivalovi Tayloru Fritzovi.
„On skvěle servíroval a já spíš jen čekal, co se mnou provede,“ poznamenal sklesle Berdych po porážce 4:6, 4:6, 3:6.
V uplynulých třech měsících ho bolesti v kyčli nenechaly soustavněji trénovat. Před prvním svým mačem od března byl zvědavý, co mu tělo naznačí.
„Nemyslím, že by dnešek pro mě byl po zdravotní stránce nějak tragický. Ale nemám natrénováno. Ono se projeví, když si na kurt nepřinesu svůj batoh se všemi nachystanými trumfy.“
Nedostatek zápasové praxe se projevil v první i druhé sadě za shodného stavu 4:5. V obou případech Berdych ztratil servis.
„Na jedné straně já v současném stavu a na druhé kluk, co právě vyhrál turnaj (v Eastbourne). Bylo vidět, jak nůžky mezi námi rozevírají.“
Fritz pak ve třetím setu Berdychovi pláchl na 0:5. Čahoun z Valmezu ovšem ještě zabral a snížil na 3:5.
„Nikdy nebyl můj styl to na dvorci zabalit a předvádět gesta, která podle mě do tenisu nepatří. Zkoušel jsem využít nějakou šanci a bylo z toho aspoň pár gamů. Člověk nechce dostat kanára.“
Třiatřicetiletý chlap, jenž se vyšplhal na čtvrté místo žebříčku a postoupil nejméně do semifinále všech grandslamů, přirozeně nenachází zalíbení v podobných situacích. I proto zvažuje ukončení kariéry. Hodinu po porážce s Fritzem však nehodlal pronášet nějaké zásadní výroky.
„Nikdy jsem nebyl příznivcem unáhlených rozhodnutí,“ pravil. „Musím vyzkoušet všechny možné malé drobnosti, kterých bych se ještě mohl chytit. A až je všechny vyčerpám... Ráno se probudím a řeknu si, že to stačilo.“