„Myslím, že je důležité, abychom na okruhu zachovali férovost,“ říká k novým pravidlům světová jednička Aryna Sabalenková. „Je jasné, že z hlediska biologie mají muži větší sílu než ženy. Takže mi přijde nefér, abychom hrály proti biologickým mužům.“
WTA převzala trend, který nastolily jiné sportovní organizace, testování na přítomnost genu SRY má zabránit soutěžit transgender ženám a intersex osobám. Zrovna v tenise ale nejsou žádné takové případy v posledních desetiletích známé.
Test pohlaví pro tenistky. Ale proč? Jediná transgender hráčka trénovala Navrátilovou |
„Pravidla WTA pro způsobilost hráček jsou navržena tak, aby podporovala rovné sportovní příležitosti v profesionálním ženském tenise a zachovávala férovou soutěž pro všechny hráčky účastnící se turnajů WTA,“ napsala organizace jako reakci na článek nezávislého amerického novináře Bena Rothenberga, který o pravidlech jako první v polovině července informoval.
V tu dobu ještě nebyly známé oficiální informace, i když povinnost testovat měla platit už od 1. července.
Teď asociace zveřejnila více podrobností a otočila vyjadřování, kterým se prezentovala ještě v roce 2024. Podle vlastních slov chtěla v tu dobu umožnit transgender hráčkám a nebinárním osobám soutěžit, jelikož odmítala diskriminaci. Stačilo, aby sportovkyně doložily, že v uplynulých dvou letech byla hladina jejich testosteronu nižší než 2,5 nmol/l a tuto hladinu dál udržovaly.
Aktuální testy mají zachytit, zda se u hráček nevyskytuje gen SRY, který se nachází na chromozomu Y a je určující pro mužské pohlaví.
Běloruska Aryna Sabalenková na tenisovém Roland Garros.
„V těchto pravidlech se pojmem biologický muž rozumí osoba, která bez ohledu na své právní pohlaví nebo genderovou identitu má gen SRY, a proto má nebo v minulosti měla varlata či tzv. pruhovitá varlata. Pojmem biologická žena se rozumí osoba, která bez ohledu na své právní pohlaví nebo genderovou identitu nemá gen SRY, a proto má nebo v minulosti měla vaječníky či tzv. pruhovité vaječníky,“ uvádí WTA.
„Tato pravidla rozlišují mezi biologickým pohlavím a genderovou identitou a mezi biologickými ženami a biologickými muži pouze v rozsahu nezbytném k tomu, aby byla pravidla jednoznačná a naplnila svůj zamýšlený účel. Cílem není nijak znevažovat ani zpochybňovat genderovou identitu či důstojnost jakékoli osoby.“
Někteří zmiňované testování ovšem zpochybňují, například genetik Andrew Sinclair z melbournského Murdoch Children’s Research, který gen SRY v roce 1990 popsal a dál se jím zabývá. „Věda odmítá takhle zjednodušený pohled,“ namítá.
„Biologické pohlaví je podstatně složitější a hrají v něm významnou roli nejen geny a chromozomy, ale také pohlavní žlázy, hormony a další pohlavní znaky. Určení pohlaví na základě analýzy na gen SRY je pomýlené, protože nám neprozradí nic jiného, než jestli člověk tento gen má, nebo jestli mu chybí.“
Kdo smí závodit se ženami? Spoléhat na jediný test při určení pohlaví je nesmysl |
Ženy ho tak mít můžou, ale jeho funkce může být omezená a tedy k žádným výhodám nedochází. Test na tento gen kromě WTA zavedla už loni Světová atletika a letos v březnu i přes ještě nedávnou kritiku také Mezinárodní olympijský výbor.
A na příkladu Sabalenkové lze vidět, že ho schvalují také samy sportovkyně.
„Myslím, že WTA chvíli trvalo, než k tomuto rozhodnutí dospěli, ale ano, podporuji ho,“ uvedla Běloruska před pár dny na předturnajové tiskovce v Torontu. „Pro mě je ale hlavní soustředit se na sebe a na své cíle, ať to stojí, co to stojí. Pokud nás chtějí testovat všechny, nemám s tím žádný problém. Přijde mi to férové a bylo by dobré, aby to tak zůstalo.“
