Berdych v rozhovoru s českými reportéry narážel na fakt, že se mu popáté v daviscupové kariéře povedlo obrátit duel z 1:2 na 3:2. A potřetí to bylo proti německému soupeři - dva pětisetové duely zvládl i v roce 2005 v Liberci proti Haasovi a Kieferovi.
„Je to příjemné, že ta utkání takhle dopadají,“ řekl Berdych. „Se Zverevem jsem takové utkání čekal. Mám o to větší radost, že se mi to podařilo vyhrát. Je hezké zjištění, že ještě nepatřím do starého železa a dokážu bojovat s osmnáctiletým soupeřem, kterého navíc podporuje plná hala. Ukázal, jaký talent v něm je. Řekl bych, že jednou bude světová jednička.“
Bál jste se, že se vám to tentokrát nepovede? Vybavíte si nějaký kritický moment?
Těch byla spousta, nechtěl bych si je všechny vybavovat. Když bych jednou ztratil naději v hlavě, tak by mě to tak rychle sežralo, hlavně v takovém tempu, v jakém zápas běžel. Mohl bych si sbalit věci a už bychom dávno byli na večeři. To mi v hlavě nenaskočilo. Ale samozřejmě když člověk po druhém setu dostává takovou nakládačku, tak ho nenapadají příjemné věci. Ale už jsem takových zápasů odehrál spoustu, věděl jsem, že to může být dlouhé. Když Zverev takhle odehraje tři sety, klobouk dolů. S tím se nedá nic dělat.
Berdych gestikuloval na rozhodčího Tomáš Berdych v nervózním zápase předvedl několik grimas, často také mluvil s umpirovým rozhodčím a různě gestikuloval. Jednou si třeba raketou ukazoval na potítko. „Hlídejte čas!“ jako by žádal sudího. Českému tenistovi totiž vadilo, že Alexanderu Zverevovi několikrát dovolil vzít si „challenge“ až po chvíli, co se Němec došel podívat na dopad míčku. „Rozhodčí by na takové úrovni měl být striktnější. Když to udělá jednou, fajn, nevidím v tom problém. Ale pak by mu měl dát víc najevo, že by mezi servisy neměl ten čas natahovat,“ řekl Berdych. V jeden moment třicetiletý Čech musel vstát z lavičky, když už se radoval ze zisku gamu, vrátil ho rozhodčí po domnělém esu zpátky na podání. „On zahlásil net, to je pak těžký, když to neslyšíte,“ v klidu poznamenal Berdych. |
Říkal jste si, že soupeři je teprve 18 let, nemá za sebou tolik zápasů na tři vítězné sety a v Davis Cupu nastoupil poprvé, a tudíž by mohl odpadnout?
Upřímně jsem na to nespoléhal. U něj by to byla jedna z posledních věcí, na kterou bych mohl myslet. Se Zverevem určitě ne.
Ale zase v tie-breaku čtvrtého setu zkazil jednoduchý forhend. Ukázalo vám to, že přece jen může chybovat?
Jo, on hrál fakt skvěle. Hrál bez chyb, hrál dlouze. Já byl ten, který byl na té zadní noze. To je pak těžké... Ono se to nezdá, ale já mám pocit, že jsem byl víc unavený po třech setech než na konci. On když hraje agresívně a člověk musí vstřebávat ty rychlé údery a dlouhé míčky, tak je to fyzicky náročné. Ale jak plynul čas, cítil jsem se líp a líp. To pak bylo vidět, on šel dolů, člověk si z toho vezme na dálku energii.
V týdnu jste nám říkal, že nevíte, jestli po třech utkáních budete v neděli ještě chodit. Jak jste na tom teď?
Jsem si nakousl velký koláček, co? (smích) Ještě mě čeká čtyřhra a nedělní singl. Ale podle toho, co jsem absolvoval v přípravě, ať už na konci roku, nebo teď během čtrnácti dnů, tak bych to měl zvládnout v pohodě.
To by mohl váš kondiční trenér Jez Green, o něhož se dělíte se Zverevem, dostat prémie, ne?
Na jedné straně je dostane, na druhé straně mu je vezmou. (smích)
Prý jste si musel vzít prášek, protože vás bolela hlava. Už se vám to někdy stalo?
Naposledy to bylo ve Švýcarsku v tom deblu (Berdych s Rosolem v roce 2013 hráli rekordní sedmihodinový zápas), takže to není tak výjimečné. Ale teď už je to dobré. Bolest vzniká z toho, že je člověk zavřený v hale, kde je hluk, po každé výměně řve několik tisíc lidí, musím se soustředit, což mě vysiluje. Ale už je to v pohodě.
Nevylekalo vás to?
Ne, protože už jsem to jednou zažil. Není to extrémní bolest, spíš divný pocit, Když zatřepu hlavou, tak mám pocit, že se rozletí. Ale docela jsem to zvládl.
Váš deblový parťák Radek Štěpánek vás vytrvale na lavičce podporoval. Koho proti vám nasadí Němci? Zatím je ke specialistovi Petzschnerovi nahlášený Dustin Brown.
Co na to říct... Je mi to úplně jedno. Browna znám, může přijít s různými šťouchy, které nečekáte, ale je to na tři vítězné sety, takže by to musel udržet delší dobu. Ale uvidíme, my bereme všechno. Na halovém turnaji v Paříži jsme s Radkem odehráli super turnaj a utvrdili se, že ještě nepatříme do starého železa. (smích)
