Byl to duel dvou mistrů, navíc mistrů ve formě. V druhém nejdelším semifinále wimbledonských dějin slavil Djokovič, pátý set získal poměrem 10:8.
Fanoušci tleskali oběma, vítězem mohl být jen jeden. „Tak už to ve sportu chodí. Měl jsem dobré šance, ale on si to zasloužil,“ vrátil se Nadal poprvé s odstupem k jednomu z nejhezčích duelů roku. S novináři promluvil před startem Rogers Cupu: velký turnaj každý rok rotuje mezi Montrealem a Torontem, nyní se hraje ve druhém z kanadských měst.
V banku je rovných 1000 bodů pro vítěze. Trůn se však neotřese - na to je Nadalův náskok na druhého Rogera Federera stále horentní (2750 bodů).
Ne, nahánět výhry za každou cenu, to 32letý borec z Mallorky opravdu nemá zapotřebí. Hlavní cíl zní: udržet svěží nejen tělo, ale také mysl.
Rafael Nadal kouše do poháru pro vítěze Roland Garros. To byl jeho 17. grandslam.
„Snažil jsem se trochu odpočívat. Užít si Baleáry,“ popisuje Nadal v Torontu krátký návrat do domoviny. „Pak jsem se pár dní před startem tohoto turnaje vrátil do práce. Není už mi osmnáct, život vidíte rozdílněji. Na kurtu jsem stále plný vášně, pořád s bojovným duchem, pořád odhodlaný vítězit. Ale na mimotenisové věci se koukám jinak. Tak to má s věkem asi každý.“
Kontrétněji to má znamenat to, že sází na své ohromné zkušenosti s velkými bitvami - nepotřebuje dřít jako soumar, když ví, jak zvládat ty nejtěžší zápasy. Svaly a klouby nechce přetěžovat i proto, kolik zranění už má za sebou.
A tak platí: Rogers Cup je sice velká věc, tu nejpodstatnější z akcí na severoamerických betonech ale Nadal vidí jinde.
„Hrát dobře Rogers Cup a v Cincinnati není směrem k US Open klíčové,“ říká tenisový král dneška. „Loni mi to tady nešlo a v New Yorku jsem vyhrál. V roce 2005 jsem zvítězil tady a na US Open končil ve 3. kole. Jasně, výhry se hodí pro sebevědomí, ale podmínky tady a v New Yorku jsou jiné, hlavně míče.“
Uvidí se, co Nadal předvede v dalších týdnech, dosud ale prožívá vynikající rok. Jeho bilance 35-3 vyšperkovaná grandslamem (Roland Garros) a třemi tituly z antuky včetně dvou tisícovkových turnajů (Monte Carlo, Barcelona, Řím) se skoro blíží tomu, jak loni válel Federer.
V Kanadě loni měl na dosah návrat do role světové jedničky, ovšem už ve druhém duelu jej senzačně zdolal tehdy teprve 18letý Denis Shapovalov. Co na tom, Nadal si cestu na samý vrchol našel později.
Je na něm i teď a nehodlá slevit. Však dobře ví, co k tomu hmota i duše potřebují.
