Mezi nejčastěji opakovaná tvrzení koronavirového roku 2020 náleží to, že krize je zároveň příležitost, tenis proto akceleruje v cestě k technologickým zítřkům. I na klání nejlepších osmi hráčů sezony už šéfují systémy Electronic Line-Calling a Video Review, klasičtí lajnoví rozhodčí zůstali doma. Navždy?
„Věříme, že pro tuto novinku nastal správný čas. I vzhledem k tomu, jaká nyní platí omezení, především pro interakci mezi tenisty a sudími,“ řekl šéf arbitrů ATP Ross Hutchins.
Sbr Novak Djokovič se natahuje po balonku v utkání Turnaje mistrů proti Diegu Schwartzmanovi.
Djokovičovi jistě srdce plesá štěstím. Na US Open byl vyloučen poté, co v záchvatu vzteku nedomyslel dráhu svého úderu a trefil lajnovou sudí. O pár týdnů poté na Roland Garros málem zesinal: míč letěl na rozhodčího znovu, byť tentokráte neúmyslně.
„Technologie už jsou tak vyspělé, že nevidím důvod k tomu, abychom u kurtu lajnové měli,“ řekl na podzim. „Takový je můj názor. Chápu, že to stojí hodně peněz a někdo přijde o práci, ale dříve či později se tímto směrem tenis stejně vydá. A taky bych byl míň vystavený riziku, že se mi stane něco jako v New Yorku,“ usmál se hořce.
Jestřábí oko už je dávno součástí tenisu a evoluce probíhající na Turnaji mistrů má zdůraznit jeho silné stránky a zároveň potlačit teoretické slabiny. Zúčastnění nemají nárok rozporovat auty či naopak míče těsně v kurtu, ty jsou ryze v gesci techniky. Mohou však vznést nárok na přezkoumání jiných sporných situací, třeba dvojitého doteku.
Velká lekce, na kterou nezapomenu. Djokovič zahajuje pouť za očištěním |
Vzpomínáte? Laura Siegemundová, pozdější čtvrtfinálová soupeřka Petry Kvitové, takto v Paříži za stavu 1:5 v prvním setu odvrátila setbol Kristiny Mladenovicové a pak zápas otočila. Protože dělala, že nic – vlastně tím využívala taktickou možnost, díru v pravidlech.
V tom je spojení elektronických „lajnových jestřábů“ s videem slibné. Což neznamená, že by všem vonělo.
Radostí neskáče Roger Federer, u nějž ostatně (ne)schopnost využívat Jestřábí oko patří snad k největším slabinám ve hře.
Švýcar Roger Federer během semifinále Australian Open.
Grandslamová vítězka Garbiňe Muguruzaová na Roland Garros říkala: „Mám ráda, když jsou sudí na umpiru i u lajn. Jako za starých časů. Nechci, abychom jednoho dne zůstali na kurtu sami.“
Američanka Jessica Pegulaová zase považuje možnost přezkoumání verdiktu rozhodčích za napínavý a zábavný prvek pro diváky.
Celé je to metafora tisíců podobných mikrosporů, které vede současný svět; technooptimisté se s příznivci staré dobré minulosti neshodnou v tolika věcech!
Zmíněný boss rozhodčích Hutchins ovšem místo emocí servíruje fakta.
„Takto dostaneme férovější výstupy, což podporuje integritu tenisu. A jednou by technologie měly přinést úplnou přesnost,“ říká.
Zatím tomu na základě asi největšího vzorku dat můžeme říkat skoro úplná přesnost. James Japhet, šéf technologie Jestřábího oka pro Severní Ameriku, totiž pro New York Times uvedl, že při prvním týdnu US Open technologie udělala chybu ve 14 případech z 225 tisíc. Titěrné množství, ale pořád víc než nula: „Doufali jsme v trochu menší počet. Zároveň to není zase tak špatné.“
Zvlášť když se počítá s tím, že technologie ještě zpřesní. Pak se mezi oběti toho, co pandemie způsobila na pracovním trhu, mohou jednou započítat i dámy a pánové strážící po dlouhé roky lajny u tenisových kurtů.
