Australanka teď sice vede deblový žebříček, loni si vydělala zhruba 1,1 milionu dolarů (cca 25 milionů korun) před zdaněním, ale ještě v roce 2020 byla na pokraji osobního bankrotu.
Po více než roční pauze zaviněné zraněním ramene se vracela zpět k tenisu. Žila z úspor, které nebyly velké, a objížděla menší turnaje, jež jí nevydělávaly dostatek peněz.
Výtečný Macháč rozebral Tiafoea, B. Fruhvirtová nestačila na obhájkyni titulu |
„V deblu i singlu jsem byla mezi první a druhou stovkou,“ připomněla, proč nemohla na velké podniky. „Hodně mi pomáhal můj tehdejší přítel, teď už manžel. V podstatě nás oba živil.“
V jednu chvíli stála Hunterová před důležitým rozhodnutím. Hrát na akcích v Austrálii, nebo letět za oceán a pokusit se kariéru obnovit? „Měla jsem na kontě míň než tisíc dolarů. Věděla jsem, že mám jen na jednosměrnou letenku do Evropy a že na tu zpáteční si musím nějak vydělat,“ vzpomínala.
I tak zvolila riskantnější variantu a udělala dobře.
Po boku Elise Mertensové postupně vystřelila až na vrchol deblového žebříčku.
S Belgičankou si zahrála finále Wimbledonu, semifinále Turnaje mistryň a společně ovládly dva tisícové podniky.
Její příběh se teď dostává do povědomí i českých fanoušků, protože v pátek ve třetím kole Australian Open změří síly s Barborou Krejčíkovou. Pikantní je, že místo ní navíc nově tvoří deblový pár s Kateřinou Siniakovou. Bývalá a současná jednička v deblu tak platí za papírově vůbec nejsilnější ženské duo.
„Už dlouho jsme se s Kateřinou kamarádily, rozumíme si. Snad se to přenese i na kurt,“ doufá Hunterová. „Snažíme se sladit naše programy, protože obě chceme hrát i dvouhru. Ale že jsme se daly dohromady, je úžasné. Myslím, že chtěla změnu a já také. Bude to pěkná výzva, ale nebudeme na sebe tlačit.“
Na Australian Open spolu zatím zvládly úvodní kolo a Hunterové se daří i ve dvouhře.
Do Melbourne přitom dorazila jako 180. hráčka singlového hodnocení, a jelikož měla doposud na domácím grandslamu mizernou bilanci 0:5, od pořadatelů ani neobdržela divokou kartu. A tak si 29letá tenistka musela šanci vybojovat v kvalifikaci.
Ten úkol zvládla skvěle, stala se první Australankou za 39 let, která z kvalifikace prošla až do třetího kola. Má jistých 255 tisíc australských dolarů (zhruba 3,8 milionu korun), a tak na nepříjemnou dobu před čtyřmi lety už jen hořkosladce vzpomíná.
Soupeřka vrátila skoro všechno, litovala Siniaková. S Macháčem si mix nezahrají |
Hunterová ale není v tenise výjimkou.
Špatný finanční osud potkal i jiné.
Říká vám něco jméno Sumit Nagal? Nejspíš ne, přesto už je několik let indickou jedničkou.
„Musím investovat úplně vše, co vydělám. Cítím, že mi chybí podpora,“ posteskl si několikrát Nagal, který loni vydřel 116 tisíc dolarů (cca 2,7 milionu Kč). Jenže po odečtu nákladů mu na účtu zbyla chabá tisícovka.
„Pomáhají mi nadace, ale nemám žádného velkého sponzora. V Indii je hrozně těžké najít nějakou finanční podporu, doma mě prostě neberou,“ říká.
Proto byl Nagal rád, když na letošním australském grandslamu postoupil do druhého kola a dostal povzbuzující injekci v podobě tučné prémie. „Je to pro mě hodně emotivní,“ prozradil.
Ve finanční tísni je ovšem řada tenistů, kteří zrovna nefigurují v nejlepší stovce. A pokud doma nemají dostatečné finanční zázemí, může pro ně být nákladné cestování na turnaje mnohdy devastující. A ne každý příběh dopadne stejně šťastně jako ten Hunterové.