Stál opřený o bílou zeď na chodbě arény Arthura Ashe, mluvil asi 10 minut a snad ani jednou se nezasmál. Se Štěpánkem bývá legrace, jenže po trpké porážce s Francouzem Benneteauem mu nebylo do smíchu.
"Jen tak ji nestrávím," řekl. Prohrával 4:6, 2:6, úpěl pod Francouzovým servisem. Sebral se, vymanil se z defenzivy. I díky povzbuzování kouče Kordy z tribuny vyhrál třetí set 6:4 a ve čtvrtém byl stav 4:4. Při Štěpánkově servisu se Julienu Benneteauovi udělalo zle, zvracel, zápas byl na chvíli přerušen.
Něco jste v tu chvíli řešil s rozhodčím. Co?
On nakázal, že se kurt musí uklidit. Namítal jsem, že je nepořádek jen v rohu kurtu, že na to můžeme hodit ručníky a hrát dál. Jenže on opakoval, že kurt musí být čistý.
Věřil jste, že je Benneteauovi opravdu tak špatně?
Něco mu být muselo. Ale vypadalo to divně. Chvíli neběhal, pak se zase zdálo, že je v pohodě.
Vzápětí vám vzal servis, a tím vlastně rozhodl zápas. Rozhodila vás celá ta událost?
Člověk se snaží to nevnímat, ale přitom soupeře vidíte. Já udělal chybu. Najednou jsem ho chtěl uštvat, dával jsem mu míče ze strany na stranu. Opustil jsem agresivní hru, kterou jsem předváděl ve třetím setu. Proto jsem prohrál.
Dlouho jste nehrál kvůli zdravotním trablům, pak jste čekal na vítězství, teď přišla porážka v 1. kole grandslamu. Co vás nejvíc zlobí a brzdí?
Strašně moc chci vyhrávat, takže pak o to víc bojuju s nervy. Svazují mě. Ale nesmím panikařit a klesat na mysli. Prostě budu bojovat dál. S každým vítězstvím půjdu nahoru. Člověk by chtěl samozřejmě vyhrávat hned, ale tak to nefunguje.
Při zápase jste si nechával napravovat záda. Trápí vás?
Mám delší dobu potíže s levou kyčlí, tělo se po pauze musí na tvrdých površích zase zocelit. Ale tyhle problémy se řeší za běhu.
V New Yorku jste nezopakoval loňské osmifinále. V žebříčku vás čeká pokles, který může na podzim pokračovat, protože obhajujete spoustu bodů. Tíží vás to?
Na obhajoby jsem zvyklý, to člověk dělá celý život. Ano, spoustu bodů jsem loni uhrál na konci sezony v halách, ale nestresuju se tím. Pro mě je teď nejdůležitější pracovat na tom, abych se zlepšil. A když budu tvrdě makat, dřív nebo později to přijde.
Počítáte se semifinále Davis Cupu v Srbsku?
Dostal jsem zprávu, že jsem v nominaci. Takže ano.
Hrál jste první grandslam jako ženatý muž. Změnilo se něco?
Svatba s Nicole byla krásná, jsem spokojený. Ale kurt je pořád stejně velký, rakety a míče taky. Takže v tenise se nic nemění.
Proč tu vaše žena nebyla s vámi?
Na turnaji v Cincinnati onemocněla, tak se odletěla léčit na Floridu a teď je v Česku. Ale za chvíli se uvidíme.
Dokáže vám coby bývalá profesionálka pomoct, když se nedaří?
Všechno, co zažívám, zažila i ona. Ví jaké to je, když se nedaří. Podporuje mě, rozumí tomu, jak se cítím. A pomůže mi co nejrychleji setřást smutek z porážek.
Necháte si od ní poradit?
Víte, já si vždycky všechny vyslechnu. A pak si z toho snažím vzít to nejlepší.