V ten rok zrovna neohroženě vládla ženskému tenisu jistá Steffi Grafová. Teprve 18letá Němka, na kterou si žádná ze soupeřek nepřála narazit.
Minimálně ne v proslulé sezoně 1988.
Budoucí majitelka 22 grandslamových trofejí vyhrála snad vše, co mohla. Podmanila si Australian Open a Roland Garros, zazářila ve Wimbledonu, kde opanovala i čtyřhru, a slavila i na US Open. Na olympijských hrách v Soulu brala zlato v singlu a bronz v deblu.
Ještě jako teenagerka tedy v jedné sezoně zkompletovala slavný Golden Slam, tedy vítězství na všech čtyřech grandslamech a olympiádě.
A nutno říct, že hlavně její triumf na pařížské antuce vzbudil v tu dobu velké emoce nejen u tenisových fanoušků.
Dva kanáry ve finále! Šwiateková zničila Anisimovovou a slaví wimbledonský titul |
Grafová tehdy jako vůbec první tenistka v open éře, která se datuje od května 1968, zvítězila ve finále některého z turnajů velké čtyřky dvakrát 6:0. Před ní se z takto jednoznačného výsledku v boji o grandslamový titul radovala jen Dorothea Chambersová ve Wimbledonu 1911.
„Steffi Grafová vyhrála French Open tak hladce a rychle, že se ve svém pozápasovém proslovu musela divákům omlouvat,“ psaly v roce 1988 noviny The New York Times.
Jestliže jste si mysleli, že sobotní triumf Šwiatekové, která Američanku Amandu Anisimovovou deklasovala za 57 minut, byl bleskový, věřte, že z vítězství Grafové byste byli ještě více rozpačití.
Herní čas zabral pouhých 32 minut a jak psal slavný americký tisk – i hodinová dešťová pauza v prvním setu se ukázala být delší než samotný zápas.
Německá světová jednička tehdy ve finále vyzvala o necelé dva roky mladší Natašu Zverevovou ze Sovětského svazu. A ta se stejně jako v sobotu Anisimovová do utkání v podstatě vůbec nedostala.
„Hrála jsem špatně, moc špatně,“ rozplakala se pak na tiskové konferenci. I když pózovala s trofejí pro poraženou finalistku, mohli jste na jejím obličeji vidět velké zklamání.
Však za ní taky po utkání Grafová přispěchala do šatny, aby se zničené sokyni omluvila. „Určitě se zlepšíš,“ povzbuzovala ji. Zverevová sice později v kariéře na žádný singlový grandslam nedosáhla, zato v deblu jich posbírala hned 18.
Ve dvouhře se do finále podívala jen jedinkrát, po neúspěchu na Roland Garros v roce 1988 už se jí to znovu nepodařilo.
„Měla jsem pocit, že proti mně stála zeď,“ komentovala nekompromisní hru Grafové. V celém zápase tehdy Zverevová, kterou hnali diváci na tribunách, získala jen chabých 13 míčků.
Za půl hodiny bylo hotovo.
A fanoušci rozhodně nebyli spokojení.
Finále bez gamu? Byla jsem jako zamrzlá, líčila Američanka. Při proslovu brečela |
Pískali, bučeli, někteří dokonce spekulovali, že mladá sovětská tenistka takto prohrála záměrně.
„Nevím, co mám říct. Zkrátka to nešlo,“ soukala ze sebe Zverevová. Na tiskové konferenci moc dlouho nevydržela, po pár větách zrudla, schovala uplakané oči do rukou a odešla.
„Omlouvám se, že to bylo tak rychlé,“ říkala divákům zase Grafová.
„Vítězství z minulého roku je pro mě mnohem víc speciální,“ vzpomínala na triumf v Paříži z roku 1987. „Hrála jsem proti Martině Navrátilové a vyhrála jsem 8:6 ve třetím setu. Hodně mě překvapilo, že letos jsem zvítězila 6:0, 6:0,“ citoval ji novinář Robin Herman.
I sobotní vítězka Šwiateková byla ze svého rychlého triumfu lehce zaskočená, tak jako tehdy Grafová. A rovněž poražená Anisimovová plakala a těžko hledala slova, stejně jako v roce 1988 Zverevová.
Jen povrch, na kterém tenistky hrály, se lišil.
