Maureen Connollyová na Wimbledonu 1952

Maureen Connollyová na Wimbledonu 1952 | foto: Profimedia.cz

STALO SE 20. ČERVENCE: Vyjížďka na koni ničí 19letou hvězdu, jež nenáviděla sokyně

  • 0
Kolika dalších úspěchů mohla dosáhnout, kdyby jí osud nenadělil tak krátkou kariéru? Vždyť Maureen Connollyové stačily jen čtyři roky k tomu, aby si zajistila výsostné místo v tenisové historii. Američanka jako první žena ovládla všechny čtyři grandslamové turnaje v jednom roce, celkem jich vyhrála devět, třikrát v řadě triumfovala v anketě Nejlepší sportovkyně USA. Jenže 20. července 1954 ji při vyjížďce na koni srazilo auto a musela se se sportem rozloučit. V pouhých 19 letech.

Už v jedenácti si vysloužila přezdívku Little Mo.

Sportovní novinář z rodného San Diega takto přirovnal Connollyovou k proslulé bitevní lodi USS Missoury známé také jako Big Mo. Údery mladé tenistky prý oplývaly stejnou silou jako kanóny válečného plavidla.

Hned na svém prvním turnaji v roce 1945 dokráčela Connollyová do finále kategorie do třinácti let, kde podlehla jisté Anně Bissellové. Tehdy zjistila, jak moc ji neúspěch užírá.

„Nebyla jsem žádná obyčejná malá holka a tenis byl pro mě už tehdy mnohem víc než jen hra,“ vysvětluje ve své autobiografii. „Prohra byla nesnesitelná, nemohla ji zamluvit sympatie chápajících rodičů. Musela jsem se pomstít. Porazit Annu Bissellovou se stalo mým jediným životním cílem.“

Vytoužené odplaty dosáhla o rok později.

Její kariéra se dál rozvíjela pod vedením uznávané trenérky Eleanor Tennantové, která dál rozdmýchávala odpor k porážkám a soupeřkám. Už dříve se Connollyová obávala, že pokud prohraje, nikdo ji nebude mít rád. K osobě na druhé straně sítě si klidně vypěstovala čirou nenávist, jen aby zvítězila.

„Eleanor přispěla k mému komplexu nenávisti, ale našla u mě úrodnou půdu,“ vzpomínala Connollyová. „Trenérka věřila, že hráčka by si neměla mezi protivnicemi dělat přítelkyně, měla by se držet stranou. Přeložila jsem si to tak, že mám nenávidět své sokyně.“

K prvnímu grandslamu ji vybičovaly lživé pomluvy

V roce 1951 se šestnáctiletá Little Mo prostřílela do semifinále US Open. V cestě za dalším postupem jí však stála slavná Doris Hartová, tehdy trojnásobná grandslamová vítězka. Trenérka Tennantová se v obavě, že její svěřenkyně na ikonu nebude stačit, uchýlila k podlému triku.

Ačkoli to nebyla pravda, řekla Connollyové, že slyšela, jak se o ní Hartová vyjadřuje jako o spratkovi a že se jí chystá rozstřílet.

„Nikdy jsem v životě nikoho nenáviděla víc, Vrhla jsem se na ni jako tygr, ale navzdory mé zuřivosti jsem prohrála první čtyři gamy,“ ohlížela se Connolyová.

I přes špatný začátek nakonec její agresivní zápal slavil úspěch a vítězně si Little Mo počínala i ve finále. Poprvé tak slavila na grandslamu a rázem se vyšvihla mezi nejpopulárnější americké a záhy i světové sportovní celebrity.

Stalo se před lety

Historický speciál sportovní redakce iDNES.cz

Všechny díly naleznete přehledně ZDE.

Její další tenisové kroky však už nedoprovázela trenérka Tennantová. Do té doby zdárná, na neortodoxních principech postavená spolupráce skončila před Wimbledonem 1952. Tehdy lékaři diagnostikovali Connollyové natržený sval v rameni, Tennantová tak médiím oznámila, že její svěřenkyně turnaj vynechá.

Little Mo byla jiného názoru, nečekaně svolala tiskovou konferenci, kde uvedla: „Paní Tennantová už nereprezentuje mé názory.“

I bez své koučky a se zdravotními komplikacemi si však mladá Američanka travnatý grandslam v Londýně podmanila.

Úspěchy zastavila až nehoda při vyjížďce na koni

Po druhém grandslamovém vavřínu se Connollyové ujali australští manželé Harry a Nell Hopmanovi, pod jejichž vedením se Američanka konečně zbavila zášti vůči soupeřkám.

„Tenis neutrpí, když odvrhneš nenávist a strach,“ slyšela mladá tenistka. „Ale to bych se zbavila svých dvou největších zbraní,“ oponovala. Následně však na kurtu zjistila, že může hrát a vyhrávat i bez těchto emocí.

Už s čistou hlavou a radostí ze zápolení na kurtu v roce 1953 kralovala na všech čtyřech grandslamech, což se předtím žádné hráčce nepodařilo. A Little Mo navíc dohromady ztratila jediný set!

Pohodu si americká hvězda přenesla i do následujícího roku, první místo obsadila na všech deseti turnajích, na nichž startovala, včetně Wimbledonu.

A zdálo se, že bude vítězit dál.

Jenže pak přišel osudný 20. červenec 1954.

Connollyová si vyjela na projížďku v sedle svého koně a když čekala, až kolem projede nákladní automobil, zvíře se splašilo a do vozidla narazilo.

Little Mo utrpěla vážnou zlomeninu pravé nohy, kvůli které musela dát sbohem tenisovému zápolení. Zůstala jí alespoň unikátní série, vyhrála všech devět posledních grandslamů, na nichž startovala, celkem tedy 50 zápasů. 

Sportu dál zůstala nablízku, pracovala jako novinářka a komentátorka, vychovávala dvě dcery a skrze vlastní nadaci také nové tenisové talenty.

Jak brzy skončila její sportovní kariéra, tak velmi časně, ve 34 letech, vyhasl i její život. V roce 1964 podlehla Connollyová rakovině.

„Měla jsem vše, co jsem chtěla,“ píše v autobiografii. „Tenis mi dal neuvěřitelně vzrušující život, potkala jsem díky němu spoustu lidí, otevřel mi mnoho dveří. Pokud bych měla zítra odejít, budu mít životní zážitky a zkušenosti deseti lidí.“


Tenis v roce 2024

15. - 28. 1. Australian Open, Melbourne
26. 5. - 8. 6. Roland Garros, Paříž
1. - 14. 7. Wimbledon
26. 8. - 8. 9. US Open, New York
12. - 17. 11. Finálový turnaj B. J. Cupu, Sevilla
19. - 24. Finálový turnaj Davisova poháru, Malaga