U Venus Williamsové bylo zřejmé proč už podle výsledku: 6:4, 6:1. Venus v Londýně získala šestý grandslamový titul, čtvrtý ve Wimbledonu. "Jednou může být nejlepší hráčkou na trávě v historii," řekl legendární John McEnroe.
Turnaj začínala až jako 31. tenistka světa a 23. nasazená. Propadla se hlavně kvůli zdravotním problémům, přesto teď její triumf leckoho překvapil. Ji ne. "Proč by měl? Vím, kolik dřiny jsem tomu dala," vysvětluje sedmadvacetiletá Američanka.
Wimbledon pro ni nebyl bezproblémový. Od prohry byla kousek už v 1. kole proti Rusce Kudrjavcevové, stejně jako ve 3. kole proti Japonce Morigamiové. Dokázala se pokaždé zvednout.
Snad i díky mladší sestře Sereně. Na tu v Londýně padla zlost, když slyšela, že přehání vážnost svého zranění. Jakmile byla vyřazena, řekla sestře: "Vyhraj to tu. Už kvůli mně." Přání se vyplnilo.
Jak je tedy možné, že za šampionku byla v sobotu i Francouzka Marion Bartoliová? Protože její příběh je k neuvěření. Zatím vyhrála jen tři turnaje. Nehádali byste ji na úspěšnou tenistku: nemá atletickou figuru Williamsové ani krásu Šarapovové. Je skromným pracantem, se kterým nikdo nepočítal.
Bývalá baletka prošla drilem svého táty, který jí jako malé lepil k chodidlům tenisák, aby se naučila chodit po špičkách. "Opustil kvůli mně práci lékaře. Moc si ho vážím," řekla po finále.
Poté, co v semifinále porazila Heninovou, vyhrkla: "Povedlo se mi to díky mému oblíbenému herci Pierci Brosnanovi, kterého jsem zahlédla v publiku." Na finále Brosnan nepřišel. Bartoliové poslal do kabiny puget květin. Když jej vzala do rukou, bylo to, jako by držela mísu pro vítězku Wimbledonu. Skoro.
