Na konci ledna bude Sáře Bejlek šestnáct let a je vycházející hvězdičkou českého tenisu. Poprvé to naplno potvrdila už předloni vítězstvím na prestižním turnaji Pardubická juniorka, kde v minulosti triumfovaly takové pozdější hvězdy jako Martina Navrátilová, Hana Mandlíková nebo nověji Petra Kvitová. Vzestup pak umocnila loni vyhraným turnajem dospělých v Olomouci a dvěma „skalpy“ na konci roku v rámci seniorské extraligy.
Za rok poskočila z druhé tisícovky žebříčku WTA až na 383. příčku. „Nikdo nečekal, že rok půjde takhle. Na jeho začátku jsem objížděla nejslabší juniorské turnaje, co byly. Teď se mohu utkávat s dospělými. Myslela jsem si, že se budu pohybovat kolem tisícovky, ale Olomouc to celé zlomila. Beru to jako velký odrazový můstek,“ vypráví Bejlek.
Z loňska je i členkou vítězného družstva juniorského Billie Jean King Cupu, kde vyhrála všechny čtyři svoje dvouhry. V extralize zůstala na její raketě i 169. hráčka světa Rebecca Šramková, což už je slušný skalp.
„Naprosto senzačně zahrála Sára Bejlek, odvedla fantastickou práci a družstvu neuvěřitelně pomohla,“ chválil ji pak Jaroslav Navrátil, kapitán vítězného Prostějova.
Jejím vzorem je Španěl Rafael Nadal. Bejlek taky hraje levou rukou, nejoblíbenějším povrchem je pro ni antuka, používá rakety stejné značky jako „Rafa“ a svým forhendovým úderům rovněž dává velkou rotaci.
„Podání musím hrát s velkou rotací ven z kurtu. Kolikrát nevidím od základní čáry přes síť. Ale jde to,“ rozesměje se 157 centimetrů vysoká tenistka. „Jsem takový malý špunt, tak i proto musím údery víc liftovat,“ říká o sobě.
Výška je zatím jedním z jejích handicapů. Ten druhý? Omezení počtu turnajů pro ženy, kterých se ve svém věku může zúčastnit. Do patnácti let jich mohla odehrát 10 za rok, od šestnácti to bude o dva víc.
Zázrak, žasla patnáctiletá tenistka Bejlek po triumfu s dvěma kanáry |
„Troufla bych si na víc,“ říká Bejlek sebevědomě, přestože uznává, že ženský tenis se hraje jinak než mládežnický. „Je to úplně jiný sport. Má jiné tempo a hraje se od začátku turnaje naplno. U dorostu jsou začátky volnější,“ líčí svoje zkušenosti.
Učit se jezdí do Nadalovy tréninkové akademie na Mallorku nebo k rakouskému tenistovi Dominicu Thiemovi do Vídně. „Thiem tam nemá akademii jako Nadal, ale vždy je tam dostatek dobrých sparingpartnerů,“ vysvětluje mladá tenistka, na jejíž kariéře má zásluhu otec při spolupráci s trenérem Jakubem Kahounem.
Na začátku roku museli lidé kolem hrušovanské naděje vyřešit logistický konflikt týkající se obsazování turnajů. Následkem toho Bejlek nebude hrát na Australian Open, ačkoliv je jedním z jejích letošních cílů postup do finále juniorky na grandslamu.
Raději si v kalendáři zatrhla menší turnaje dospělých v Tunisku.
Nastupovat proti starším soupeřkám je zvyklá od útlého věku. „Nedokážu si představit hrát jen s vrstevníky. Ke starším mám větší pokoru a už si zvykám na jiný tenis,“ říká. Neodradily ji ani častější porážky. „Dostávala jsem strašný kouř,“ směje se. „Říkala jsem si, že to není možný, ale všichni říkali, ať jsem v klidu, že to přijde. Tak jsem byla v klidu a ono to přišlo,“ dodává Bejlek.
