Věříte si na zkrácené hry?
Pravda, zatím mi tie-breaky možná nepadají, ale spíš se budu snažit, aby žádné nebyly. Už jsme spolu dost zápasů odehráli a zrovna s ním nebylo tie-breaků až tolik.
Třeba v roce 2010, kdy jste tady Isnera jasně porazil. Vzpomínáte na ten zápas?
Jo, to je taky jeden ze zápasů, z kterých bych si rád vzal příklad. Letos jsem ho navíc porazil v Miami. I na tom se budu snažit stavět a držet se toho, co fungovalo.
Je Isner přijatelnější soupeř než Karlovič, který vás letos dvakrát porazil?
Určitě. Zatím to s ním zvládám líp. Na kurtu mám lepší pocit. Zápas je s ním furt víc o tenise, člověk to má alespoň trochu pod kontrolou. Samozřejmě může se stát, že se zblázní a bude servírovat, že si člověk nesáhne na míč, ale pořád vím, co se děje. Zápasy s ním mi přijdou tenisovější. Od Karloviče člověk neví, co čekat. Může být ve skvělé formě a stejně může prohrát 6:7, 6:7 a neví, co se na kurtu dělo.
Jak těžký byl dnešní zápas?
Dobře jsme si stanovili taktiku, jak na něj. A začátek byl nejlepším obrázkem toho, že to bylo dobře rozmyšlené. Proto byl vývoj takový, jaký byl. Jemu určitě hodně pomohla pauza. Sedíme v šatně kousek od sebe, když jsem viděl, jak do něj trenér o pauze hustí, bylo mi to jasné. Od začátku se na něj snažil při hře mluvit, aby změnil to, co na kurtu dělá, jinak by se odvíjel stejně i třetí set. Pak hru změnil, začalo mu to lehce vycházet.
Jaká byla vaše taktika?
Hlavně mu měnit dost rytmus. Má strojovou hru, kterou skvěle zvládá na betonu, na antuce trochu hůř, ale i tak dokáže být hodně nepříjemný. Taktika byla zahrát mu vyšší balón, pak delší, rychlejší.
Před kurtem stály stovky fanoušků, kteří se na váš zápas nedostali. Není to škoda?
To je celkový obrázek toho, jak je to tady malé a stísněné. Lidi chodí a je škoda, když se nedostanou do hlediště. Pokud mají zájem a člověk jim neumožní, co chtějí, oni ho pak rychle ztratí.
