Francouzku Hesseovou pustila do turnaje divoká karta a Vondroušová jí na místních oranžových kurtech dopřála pouze kratičký pobyt. „Odehrála jsem hodně dobrý zápas,“ radovala se poté, co si v kalendářním roce připsala v součtu zápasů WTA i ITF svůj triumf číslo 51.
Nervozitu přivodila grandslamová premiéra?
Takhle nervózní jsem byla nejvíc za poslední dobu. Bylo to o to horší, protože jsem si říkala, že los je dost dobrý, abych kolo uhrála. Ale zvládla jsem to.
Pomohla vám suverénní kvalifikace?
Už jsem zvyklá na kurty, na míče. Celkově mi to tady hodně sedí. Začala jsem hrozně dobře, ona dva gamy nevyhrála míč. Moc jsem jí nepouštěla do hry. Myslím, že neměla tolik šancí.
Je triumf na grandslamu životním snem?
No jasně. Před Bielem (kde získala první titul) jsem ani nebyla v kvalifikacích, tohle je úplně neskutečné. Měla jsem štěstí na los, ale zase jsem si to uhrála. Ovšem byl to těžký zápas, i když to tak možná nevypadá. Hrála až do konce a lidi ji hnali.
Měla jste po utkání čas si velikost chvíle vychutnat?
Slezla jsem z kurtu a hrozně se klepala. Vlastně jsem se klepala celý zápas (úsměv). Teď se mi ani nechce jíst, jako bych vyhrála ve třech setech. Bylo to pro mě hodně důležité.
A o radost jste se mohla podělit i s přítelem.
S trenérem jsem spolu byli týden v Trnavě, už to bylo docela dlouhé. Štěpán do Paříže přiletěl v sobotu. Byli jsme spolu a je to odreagování. Nemusím myslet jen na tenis, což určitě pomáhá.
Ve druhém kole vás čeká vaše vrstevnice Kasatkinová. Máte tu s ní nevyřízené účty, že?
Prohrála jsem s ní v juniorce v semifinále 4:6 ve třetím setu. Od té doby jsme se vůbec nepotkaly, bude to takový návrat do juniorů.
