Díky tomu oficiální web Roland Garros zařadil 23letou rodačku ze Sokolova do tria hráček, které disponují největším potenciálem způsobit letos v Paříži poprask.
„Je super, že se na mě nezapomíná. Ale teď jsou všechny holky vyrovnané, ať jsou na žebříčku desáté, nebo padesáté,“ přemítala v pondělí po výhře v prvním kole nad Američankou Parksovou 6:4 a 6:0.
Hořký den v Paříži. Lehečka a Vondroušová mírnili pětinásobný český smutek |
Sama momentálně figuruje na příčce číslo 60, což rozhodně neodpovídá jejím kvalitám, vždyť nejvýš se vydrápala už na 14. pozici. Tehdy se psal červen roku 2019 a teprve devatenáctiletá a lehce vyjukaná česká tenistka nečekaně vlétla mezi světovou smetánku.
Právě na Roland Garros domašírovala až do finále, čímž položila základy své antukové pověsti. Což se jí samozřejmě vybaví pokaždé, když se do areálu vrátí. „Ráda vzpomínám na všechny zdejší úspěchy, a ještě když teď hraju dobře a mám sebevědomí, tak chci dál předvádět ty nejlepší výkony,“ ujišťuje.
Také proto si v Paříži vysloužila přízvisko možného postrachu favoritek. V sezoně si už dvakrát poradila s příslušnicí top 10 Džábirovou z Tuniska, přemohla i Řekyni Sakkariovou či Rusku Kuděrmětovovou.
Poté, co se v minulém roce od dubna do října zotavovala z lékařského zákroku na bolavém zápěstí, drží zdravá a dere se zpět. „Loni jsem byla docela smutná, že v Paříži kvůli operaci nejsem. Ani jsem se na turnaj nemohla koukat. Teď jsem nadšená, že jsem zpátky a ve formě. Přijela jsem s nahranými zápasy, cítím se dobře. Každý rok jsem tu hrozně ráda.“
Její natěšenost v pondělí pocítila nebezpečná Američanka Parksová, s níž Češka prohrála loni v prosinci na tvrdém povrchu v hale. „Tušila jsem, že na antuce to bude jiný zápas, lepší pro mě. I když jsem nezačala nejlíp, od základní čáry jsem se cítila dobře. Věděla jsem, že ona bude do všeho střílet a moc hrát nebudeme. Byla jsem připravená,“ zmínila i dílčí brzkou kapitulaci při vlastním servisu, z níž se rychle otřepala.
„Druhý set už byl bez zádrhelu,“ pochvalovala si.
V Paříži se staronovým trenérem
Ve druhém kole se střetne s turnajovou devítkou Ruskou Kasatkinovou, loňskou semifinalistkou. „Když nejste nasazení, musíte počítat s tím, že losy budou nepříjemné. Bude to dobrý zápas. Může se stát cokoliv.“
Skalpem favoritky by udělala další krůček k napodobení pohádkové jízdy z ročníku 2019.
Od té doby se výrazně změnila. Je vdanou paní, tělo si nechala pokrýt oblíbeným tetováním, na kurtu vyspěla. „Tenkrát jsem byla strašně mladá, posunula jsem se herně i v hlavě. Zkušenosti jsou znát,“ cítí.
Minimálně jednu výraznou věc však má stejnou jako před čtyřmi roky. Znovu obnovila spolupráci s koučem Janem Hernychem, pod jehož dozorem se do finále prodrala. „Je takovým mým talismanem, tak jsem ho zase přibrala do týmu,“ směje se při vzpomínání.
Před dubnovým turnajem v Madridu ukončila spolupráci s Jiřím Fenclem, přičemž dál spoléhá na osvědčené postřehy Jiřího Hřebce.
Roland Garrospříloha iDNES.cz |
„S ním jsme spolu už devět let, do týmu pak vždycky naskočí někdo, kdo se mnou jezdí.“
„Je hrozně těžké najít rovnováhu, aby byl člověk v pohodě s tím, že doma trénuju i s panem Hřebcem. Musí to fungovat, a když cítím, že to není ono, nechci čekat,“ vysvětluje časté střídání trenérů.
„I vzhledem k tomu, že jsem teď hrála dobře, tak se nechci trápit. Někdo řeší, že kouče točím, ale pro mě je důležité se cítit dobře.“
Své pozitivní nastavení už na Roland Garros dala okusit první soupeřce. A má vůli i potřebné dovednosti, aby v řádění pokračovala.
