Hlavní dvorec pařížského areálu Roland Garros nese jméno Philippa Chatriera,...

Hlavní dvorec pařížského areálu Roland Garros nese jméno Philippa Chatriera, výjimečného francouzského tenisového funkcionáře. | foto: Profimedia.cz

Muž, který dal tenisu směr. Philippa Chatriera uctívá posvátná aréna

  • 2
Paříž (Od našeho zpravodaje) - Rychle si sbalila věci a zdravila tribuny s hlavou dole. Takhle to Barbora Strýcová na nejslavnějším z pařížských tenisových kurtů rozhodně nechtěla. Aréna Philippa Chatriera hučela a tleskala a Alizé Cornetová dělala vítězná pukrlata.

„Samozřejmě je tady těžké hrát proti Francouzce. Nervy pracují, a když udělá člověk jedinou negativní věc, tak vás vybučí,“ líčila Strýcová po bolavé prohře. „Ale kurt je úžasný. Proto hraju, abych se na takové dostávala co nejvíc.“

Ve chvílích, kdy Paříž dočasně zapomene na tenis, je tu překvapivě ticho. Po denním programu už se smrákalo a „na Chatrierovi“ poletovali tam a zpátky dva holubi a jedna sojka, jako by si chtěli exkluzivní rejdiště co nejvíc užít. Oranžová antuka dostala svoji dávku vody.

Před startem programu, už pod palbou slunce, ji tu pečlivě upravují a umetají lajny. V hledišti se sešlo jen pár desítek lidí, nejvíc práce měli techniku ladící kameramani.

Ale jinak aréna pro necelých 15 tisíc diváků bouří jako příboj. Hrát zde je výsadou, což si letos vyzkoušely už tři Češky: na úvod Petra Kvitová a ve čtvrtek Strýcová s Karolínou Plíškovou, která jako jediná prošla do 3. kola. „Nastoupila jsem už na všech čtyřech centrech. Nejlíp se mi hraje asi v Austrálii, ale každý je pro mě opravdu úžasný,“ řekla Strýcová.

Šéf s bystrým úsudkem

Co také může být krásnější než vkročit na tato královská území grandslamů? V New Yorku nese centr jméno legendy Arthura Asheho. Netřeba představovat Roda Lavera, po němž nazvali arénu v Melbourne. Ve Wimbledonu je to prostě Centre Court, což tak nějak pasuje k britské uměřenosti a ctění tradic.

Chatrier nebyl výjimečný hráč, zato funkcionář ano. Když v roce 2000 zemřel, utrápený Alzheimerovou chorobou, snášela se k 74letému muži samá chvála. „Vždy ho budu považovat za otce moderního tenisu,“ řekl italský svazový šéf Francesco Ricci Bitti a jeho francouzský kolega dodal: „Sport, který byl zaseklý v minulosti, se pod ním stal záležitostí pro masy.“

Ve Francii se za Chatrierova prezidentství zvýšil počet registrovaných hráčů z 224 tisíc na 1350 000. Pod jeho vedením Roland Garros v bouřlivém roce 1968 zachytilo tep doby a jako první grandslam přivítalo profesionály – open éra mohla začít.

Španělský tenista Rafael Nadal při tréninku na dvorci Philippa Chatriera.

Chatrier jako šéf ITF výrazně dotlačil tenis zpět na olympiádu, po dlouhých 68 letech čekání. 11letého kluka s kamerunskými kořeny jménem Yannick Noah zařadil do francouzského tréninkového programu a Noah později pozvedl v Paříži Pohár mušketýrů. „Měl ohromně bystrý úsudek,“ řekl Ricci Bitti.

Chatrier se také s věcmi moc nemazal, jako když Jimmymu Connorsovi zatrhl účast na Roland Garros, neboť hrál soutěž zvanou World Team Tennis, podle Chatriera „cirkusáckou“. Connors vyhrál v roce 1974 ostatní tři grandslamy, ale kalendářní získat nemohl.

Když Chatrier zemřel, měli tu jasno. Největší z arén mu vzdá hold.

Kde máte střechu?

Pařížský centrkurt byl samozřejmě charizmatickou lokalitou i bez současného jména. V éře „čtyř mušketýrů“ se tu na přelomu 20. a 30. let hrálo šest finále Davis Cupu za sebou. V roce 1929 nahradili dřevěnou konstrukci betonem. V roce 1946 se tu v poválečné euforii konal boxerský souboj hvězd, jimiž byli domácí Marcel Cerdan a Američan Holman Williams (a vítězný Francouz pak začal randit s Edith Piaf).

Co naopak dál chybí, je střecha – jako poslednímu ze čtyř grandslamů. Program zde může zcela zastavit déšť, a tak se čeká na renovaci areálu, která se pomalu rozbíhá.

Letos zatím, což je třeba zaklepat na dřevěnou desku novinářského stolu, Paříž skrápí jen pot z diváků, tak letní je tu počasí. I Strýcová to včera zažila, když v horku vstupovala do posvátné arény.

Její tribuny se plnily pomalu. Vizuálně nepůsobí, že se sem vejde tolik fanoušků, zato akusticky je „test“ jednoduchý. Už při představování Cornetové její krajané a krajanky v hledišti zabouřili, a když slavila postup, byl to vyloženě rachot.

Strýcová se sem dostala právě kvůli duelu proti domácí hráčce. Plíšková to jako turnajová dvojka a nejvýše postavená z „přeživších“ už měla jinak. Stejně jako Kvitová, již pořadatelé při jejím extra sledovaném comebacku uctili nominací na největší z místních kurtů. „Nejsilnější vzpomínkou pro mě zůstane první zápas. Výhra na Chatrieru,“ řekla Kvitová.

Jak by ne. Tohle není místo, které se vám jen tak ztratí z paměti.


Tenis v roce 2024

15. - 28. 1. Australian Open, Melbourne
26. 5. - 8. 6. Roland Garros, Paříž
1. - 14. 7. Wimbledon
26. 8. - 8. 9. US Open, New York
12. - 17. 11. Finálový turnaj B. J. Cupu, Sevilla
19. - 24. Finálový turnaj Davisova poháru, Malaga