Získal zde šest titulů, léto jižní polokoule a vřelost místních lidí zbožňuje (tak jako prakticky všichni ostatní). Právě v Melbourne Parku ostatně odehrál svůj zatím poslední oficiální duel ATP, když zde letos v lednu podlehl v grandslamovém semifinále Novaku Djokovičovi.
Ale na další sluncem zalité rande nemusí dojít.
„Doufal jsem, že to s mým kolenem bude dobré už někdy v říjnu. Ale není, ještě pořád ne,“ řekl Federer. „Ohledně Australian Open je to teď pro mě závod proti času. Jsem zvědavý, jestli se skutečně začne až 8. února, to by mi samozřejmě pomohlo. Hrozně rád bych přiletěl, ale nechci další krok uspěchat.“
Začneme 8. února, napsal tenistům šéf australského grandslamu |
Operační zákrok – původně podávaný jako spíš preventivní – ho evidentně zbrzdil. Ještě v červenci vyhlásil: „Cílem je být stoprocentně připraven k 1. lednu.“
Za zbývající dva týdny to určitě nestihne. Ani nejistota vládnoucí okolo posunutí grandslamu v Melbourne mu nemusí pomoci, třeba už jen ze dvou následujících důvodů.
Federer na své tenisové výpravy dlouhodobě bere rodinu a pořád není rozhodnuto, jak moc budou australskými úřady omezeny počty doprovodných osob a jak moc rázná budou karanténní opatření.
A také je Švýcar pečlivým plánovačem, který už dávno neupřednostňuje riskantní tahy, byť s potenciálně vysokými výnosy. Zatímco Rafael Nadal účast v Melbourne přislíbil, jeho ústřední rival se netají tím, že cílí na jinou část roku.
„Wimbledon, olympiáda, US Open,“ vypočítává akce, které se vměstnají do prázdninových měsíců. Obzvlášť lákavě mu zní představa startu na letních hrách v Tokiu – a ano, za vším hledejte ženu. A děti.
„Mirka miluje Japonsko a tamní kulturu. A já také,“ přiznal Federer. Loňskou návštěvu si pak užily rovněž jejich čtyři ratolesti: „Pořád o Japonsku mluví!“
Federerův nový svět: Dělám dětem řidiče. Ale do důchodu se nechystám! |
Indicie tím nekončí: Federer má z Pekingu 2008 olympijské zlato ze čtyřhry, kde triumfovali spolu se Stanem Wawrinkou, výhra v singlu mu ale v jeho přebohaté sbírce chybí. Tenisové medaile se v Tokiu mají rozdávat 1. srpna, přesně týden před Maestrovými čtyřicátinami. To by byl dárek!
„Když budu trochu sobecký, není pro mě zase tak špatné, že se olympiáda musela o rok posunout,“ usmál se; pokud by platil původní termín, sledoval by vše jen jako marod. „Tak hlavně doufejme, že se všechno příští rok uskuteční. Je to jeden z mých velkých cílů.“
A další nápověda, jak si jeho rok 2021 představovat.
„Když hrajete tenis tak dlouho jako já, klidnější rok docela uvítáte,“ uvedl nedávno. „A ta pravá příprava začíná vždy zhruba čtvrt roku před zápasy. Do té doby to člověk tolik neřeší.“
Při předávání cen Switzerland Sports Awards sice krátkodobě šokoval sociální sítě, když pronesl: „Snad se vrátím na kurty, uvidíme. Ale pokud bych měl končit teď, byl by to nádherný konec.“ Vzhledem k výše popsanému šlo nejspíš hlavně o jeho obvyklou zdvořilost; těžko věřit, že by se jeden z nejslavnějších sportovců 21. století (ne)loučil takto.
I když jsou starty v Austrálii v ohrožení, pořád to u ikony RF vypadá na velkou olympijskou misi.