K temnému nebi se z diváky napěchovaného kotle neslo nadšené burácení, když John Millman po nádherném prohozu natáhl svůj trhák v závěrečném super tie breaku na 8:4.
Třicetiletého chlapíka z Brisbane, jehož v minulosti mnohokrát zabrzdila roztodivná zranění, dělily pouhé dva body od zřejmě nejsladšího vítězství v kariéře.
Australian Openpříloha iDNES.cz |
Tvář dvacetinásobného grandslamového šampiona Rogera Federera se zachmuřila. Jeho paní Mirka v první řadě lóže skrývala obličej v dlaních. Vypadala, jako by v příští vteřině měla ztratit vědomí.
Kdekdo vzpomínal na Millmanův senzační triumf nad Federerem v osmifinále předloňského US Open, který Australanovi posléze pomohl k žebříčkovému „osobáku“ - 33. místu.
Že by se v Melbourne přihodilo něco podobného? Bylo 45 minut po půlnoci. Přetlačovaná trvala už čtyři hodiny.
„Neměl jsem pocit, že jsem příliš opatrný nebo dělám špatná rozhodnutí,“ řekl posléze Federer. „John prostě hrál skvěle od základní čáry. Byl to neskutečně těžký mač.“
Millmana z jeho boxu na tribuny divoce povzbuzoval slavný krajan Lleyton Hewitt. O dramatičnosti utkání svědčí skóre. 6:4, 6:7, 4:6, 6:4... V páté sadě si Millman vypracoval brejk. Federer ho smazal. V závěru už ho však přepadaly temné myšlenky.
„Dokud protivník nepromění mečbol, není konec,“ prohlásil. „Ale moje ztráta v super tie breaku už byla výrazná. Vzduch je v takové situaci zatraceně řídký. Balancujete na hraně. Může vás hodně zamrzet, když trošku víc zariskujete a odevzdáte bod soupeři.“
Už jen dva míče! Na Australana patrně dolehla titánská tíha okamžiku. Následujících pět výměn skončilo jeho chybou, třemi vynucenými a dvěma nevynucenými. Federer nalezl správnou míru rizika, která ho vynesla do vedení 9:8. Mečbol.
Jeho sok s bílou kšiltovkou žádal sběrače o ručník, vrtěl hlavou, cosi si šeptal. Publikum bouřilo, ani tenisový král Federer přirozeně nebyl na stadionu bez podpory.
ZPRAVODAJSTVÍz AO 2020 |
Millman trefil první servis, zaútočil forhendem na lajnu. Federer se ubránil, dobře odhadl stranu, na níž sok míč následně pošle, a vzápětí křížným úderem partii uzavřel.
Zvedl paže vzhůru, slastně zavřel oči.
„Atmosféra byla šílená. Nemohl jsem být šťastnější. Obrovská úleva,“ pravil posléze.
Ten den v Melbourne Parku vypadla Serena Williamsová či Naomi Ósakaová. Nechtěl se stát další slovutnou obětí.
Millman zničeně strhl čepici, u sítě gratuloval Švýcarovi. Objali se.
„Nechal jsem tam všechno. Nestačilo to,“ konstatoval.
Bez ohledu na výsledek se stal jedním ze dvou hrdinů báječné show, o níž Federer řekl:
„Hraju tenis kvůli vítězstvím a titulům, ale taky kvůli podobným epickým zápasům. Zápolíte v nich se soupeřem, kterého opravdu uznáváte. Jsou do nich diváci vtaženi. Nemusí se pokaždé jednat o finále. Jsem rád, že jsem se dnes jednoho takového duelu mohl zúčastnit a že jsem vyhrál. Ale doufám, že bych měl dobrý pocit, i kdybych prohrál.“
