Někdejší 26. hráč světového žebříčku klesl až do druhé stovky ATP, proto nehraje Australian Open. Místo toho se pokouší získat v Plzni třetí titul, vyhrál v letech 2006 a 2010.
Teď ho čeká v semifinále další sparťan, o 12 let mladší Matěj Vocel, druhou dvojici tvoří další matador Jan Hernych a Roman Jebavý.
Byl Brtnický ve čtvrtfinále zatím nejtěžší soupeř v Plzni?
Zatím ano. Myslel jsem, že je zhruba stejně starý jako já, ale je to ještě mladý kluk, může se zlepšovat.
Říkáte, že vás překvapil jeho věk. Znáte vůbec ty soupeře, co v Plzni potkáte?
Neznám. Ale třeba Filip, když na sobě zapracuje a bude mít dobré vedení, to může někam dotáhnout.
Co vás vůbec po letech přivádí na šampionát do Plzně?
Na konci roku jsem byl zraněný, měl jsem natrženou achilovku. Potřebuju tuhle sezonu postupně rozjet, jít od lehčích zápasů po ty těžší.
Takže za vaším propadem na žebříčku je především zranění?
Určitě, ale všechno jde ruku v ruce s hlavou. Věřím, že teď už mě čekají jen lepší zítřky.
Je tohle období, kdy se derete ve světovém žebříčku zpátky nahoru, nejtěžší v kariéře?
Já ještě asi spadnu níž, protože mně vypadnou body za Austrálii, ale snad něco uhraju na menších turnajích. Věřím, že za pár měsíců budu zpátky ve stovce.
Média teď hodně probírají i vaše soukromí, rozchod s Michaelou Ochotskou. Je pro vás obtížnější soustředit se na tenis?
Tenis je pro mě spíš takovým únikem, je to moje práce a koníček zároveň. Musím se naplno soustředit. Když jsem na kurtu, jde všechno ostatní stranou.
Už jste si tady stihl připomenout dva předchozí triumfy v Plzni?
To víte, že ano. Roky si přesně nepamatuji, ale ty finálové zápasy ano. Je to sice už pár let zpátky, ale rád jsem se sem vrátil.
Jednou jste tady ale narazil...
Jojo. Prohrál jsem v semifinále s Bóďou Ulihrachem, dostal jsem snad dvakrát 1:6. To on hrál tehdy skvěle a já byl ještě mladý kluk.
Jak se Lukáš Rosol změnil od prvního titulu v roce 2006?
Určitě jsem zkušenější, ale taky starší. Každým rokem se ale učím nové věci. Moje tělo stárne, potřebuje víc regenerovat. Snažím se s tím vyrovnávat, pořád chci svůj tenis zlepšovat. Cítím se fajn.
Máte už jasno o dalším programu sezony?
Příští týden jedu na challenger do německého Koblenze, pak mě čekají menší turnaje ve Francii v Rennes a poté v Sofii. A potom už možná Dubaj, Indian Wells a Miami. Takový je můj plán, ale je to otevřené. Uvidíme, jak to půjde.
