Semifinále si Kvitová letos zahraje potřetí, v sobotu odpoledne v něm vyzve Estonku Anett Kontaveitovou.
„Být v semifinále je vždycky skvělé, navíc tady na turnaji mám i rodinu, bratry, takže je to takové zpestření, které za celý rok nemám. Vážím si, že přijedou, fandí mi a jsem ráda, že jsem podala takový výkon,“ pochvalovala si Češka na po vítězství nad Teichmannovou.
O čem ještě po zápase hovořila?
O náročnosti duelu: „Byl to trochu jiný zápas, hrála jsem proti levačce, takže jsem musela vytáhnout jinou taktiku. Musela jsem být trpělivá, proti jejím čopům jsem nemohla hrát tolik winnerů. Byl to velký boj, od základní čáry jsme hrály skvěle. Tak dobré výměny jsem už dlouho nehrála.“
Kvitová je v Ostravě v semifinále, Martincová nepřešla přes Sakkariovou |
O svém výkonu: „Cítila jsem se dobře. Začátek nebyl úplně ideální, ale čím jsme hrály dýl, tím to bylo lepší. Věděla jsem, že s Jil budou výměny, protože tam bude běhat a všechno vracet, ale ve finále jsem to zvládla dobře. Byla jsem smířená s tím, že to bude boj o každý míč.“
O delší pauze mezi sety, po které přišla o podání: „Vůbec jí nemám za zlé, že odešla, netrvalo to nějak extra dlouho. Jen příště musím začátek setu trošku víc zmáčknout. Možná jak jsem ke konci prvního setu byla rozjetá a hnala to hrozně emočně, tak mě to psychicky vyčerpalo. Pak to ze mě trošku spadlo a rozseděla jsem se.“
O radosti, že nemusela jít do třetího setu: „Nad třetím setem jsem ani nepřemýšlela, ale jsem ráda, že jsem pošetřila síly, protože jsem pořád dost rozsekaná. Věděla jsem, že první dva gamy druhého setu nebyly úplně ideální, ale pak jsem brejk rychle získala zpátky. Dostala jsem ji pod tlak a zase jsem se chytla. Je paradoxní, že jak jsem prohrávala a brejkla ji zpátky, tak jsem pak jela ještě na lepší vlně než předtím.“
