Dlouho ji provázela pověst nepředvídatelné pistolnice, která dovede stejně suverénně odpravit soupeřku i sama sebe. Ve středeční partii s Němkou Siegemundovou si Kvitová na pařížském centrkurtu chvílemi počínala jako profesorka.
Čistá práce! Jsem hrdá, tohle je pro mě další zázrak, řekla Kvitová |
Stále samozřejmě těžila z výtečného servisu a ostrých ran zejména z forhendu. Body ale získávala i jinak. Mazaněji.
Oproti roku 2012 je štíhlejší a pohyblivější. Dokáže se spolehlivě udržet v delší přestřelce od základní lajny. Doběhne spoustu kraťasů. Při nižším odskoku míče jí nedělá problém jít do kolen a správně zvládnout obtížný úder.
Řada odborníků jí radila, aby si do svého tenisového repertoáru pořídila taky plán B. Aby častěji zakončovala na síti. Aby víc měnila rytmus čopem nebo jen maličko ubrala na síle.
To vše ve středu na Chatrierově stadionu předvedla se vší parádou.
V běžném kalupu na WTA Tour není snadné překopávat styl. Kvitová ke své současné identitě dospěla postupně, též pod vlivem ne vždy veselých událostí v soukromí.
Z děvčete je žena.
Zvlášť na pomalejší antuce „prodává“ nasbírané zkušenosti. Přizpůsobuje svou taktiku v průběhu utkání. Používá zbraně chytřeji.
Jistě, na US Open v září vypadla poté, co promarnila čtyři mečboly. Vášně v ní při zápase stále bouří, pod jejich vlivem páchá dvojchyby. Přesto se zdá, že se nervy naučila lépe krotit.
Žádný cavyky. Hraj pořád to svoje, i na antuce, radí kouč Kvitové |
Působí zarputile, povzbuzuje se, nepropadá malověrnosti. Jen tak něco ji nerozhodí. Klidně se obejde bez porad s koučem Vaňkem při střídání stran.
Dozrála. Taky proto i ve třiceti domašírovala na nejméně oblíbeném povrchu do grandslamového semifinále.
Bum Bum Petra získala dva tituly z Wimbledonu.
Bez naděje není ani profesorka Kvitová na Roland Garros.