Od rána se jedenadvacetiletá plavovláska necítila dvakrát příjemně. Bolela ji hlava a kyčel. Musela si vzít prášek. Čekalo ji finále, šestý mač během jediného týdne.
V něm na ni číhala běloruská divoženka Viktoria Azarenková, s níž zatím měla bilanci 1:2. „Bude to pořádná střelnice,“ věštil její tehdejší kouč David Kotyza.
Tenis na otravně špinící antuce nikdy úplně nemilovala, kdysi dokonce mluvila o traumatu. Oranžový povrch ubírá jejím klíčovým zbraním na účinnosti.
Vždycky raději rázně ukončovala výměny druhým či třetím úderem, než by kvůli jednomu „fiftýnu“ desetkrát přehazovala míč přes síť a kmitala po dvorci jako fretka.
Tenis je hrozně globální, letos se hrát nezačne, domnívá se Kvitová |
Když onehdy mluvila o španělském hlavním městě, prohlásila bezelstně: „V Madridu se mi ve skutečnosti moc nelíbí. Skoro veškerý čas trávím v hotelu a v tenisovém areálu.“
Před devíti lety však působila jako bezstarostná dračice. Kotyza jí před čtvrtfinále koupil fialový lak na nehty. „Je to agresivní barva, Petra ji má ráda,“ vysvětlil.
A před finále ji v žertu nabádal, ať Azarenkovou vyřídí co nejrychleji, aby jim nepláchlo letadlo do Prahy.
Svižný rozjezd
Rok 2011 byl patrně nejvydařenější v její kariéře. A madridské tažení náleželo v báječné sezoně mezi nejpůsobivější představení levačky z Fulneku, která si v tenisové džungli rychle dělala jméno.
Coby nasazená šestnáctka splnila povinnost a v úvodu zdolala Rumunku Alexandru Dulgheruovou 6:4, 6:1 a Jihoafričanku Chanelle Scheepersovou 6:3, 6:3.
Ujišťovala se, že jí vyhovují podmínky v areálu položeném v nadprůměrné nadmořské výšce 667 metrů.
Stalo se před letyHistorický seriál sportovní redakce iDNES.cz Všechny díly seriálu najdete přehledně ZDE. |
Řidší vzduch nechává míče, aby svištěly rychleji. Tvrdý povrch, od něhož se balony odrážejí relativně rychle. A polouzavřený stadion La Caja Magica, do kterého jen tak nepronikne protivný a rušivý vítr.
Začínala věřit Kotyzovi, že může i na neoblíbené antuce dokázat velké věci. Ve třetím kole kurážně vyzvala světovou trojku Věru Zvonarevovou.
Ruska jí předtím v lednu zarazila postup mezi čtyři nejlepší na Australian Open, jenže tentokrát ji dívka s copem, rovnátky a pádným forhendem vypoklonkovala bez okolků.
6:1, 6:4.
Fialová je dobrá
Při marši za pohárem musela Kvitová podstoupit nejtužší bitvu ve čtvrtfinále. O hlavu menší Slovenku Dominiku Cibulkovou přetlačila 3:6, 6:3, 7:5.
V koncovce se nenechala rozhodit ani soupeřčiným dlouhým ošetřováním. Na lavičce si povídala s Kotyzou a čekala.
„Docela jsme si poseděli,“ líčil trenér poradu. „Byla nervózní. Měla brejk, šla na podání, měnily se míče. Říkal jsem jí, aby se soustředila na sebe.“
Češka pak sice na chvíli vypadla z rytmu, nicméně včas se do něj vrátila. Partii zavřela esem. Potvrdila, že vypjaté závěry miluje.
Fialový lak přinesl štěstí. Vyrukovala s ním taky na Číňanku Li Na, šestou dámu žebříčku. V prvním vzájemném mači ji za 70 minut zpohlavkovala 6:3, 6:1.
„Li Na nebyla od základní čáry tak nebezpečná jako Dominika,“ pronesla a jala se chystat na finále.
Šestá Češka ve špičce
Jeden historický počin už v té chvíli dokonala. Povýšení z osmnáctého místa pořadí WTA na desáté. Do vybrané společnosti Top 10 díky štědré porci bodů mířila jako šestá Češka v dějinách.
Před ní se do opravdové špičky protloukly Martina Navrátilová, Hana Mandlíková, Helena Suková, Jana Novotná a Nicole Vaidišová.
Kvitová nikdy moc nepočítala body, nestudovala žebříčky. „Desítka je hezká. Ale je to jenom číslo,“ shazovala výjimečnost okamžiku. „Chci se hlavně dál zlepšovat.“
Lákala ji především trofej pro královnu Madridu. Vždyť tamní klání se významem řadí hned za grandslamy a Turnaj mistryň.
Že jí finále jdou náramně, ukázala 8. května 2011 na centrkurtu pojmenovaném po španělském mistrovi Manolu Santanovi.
Zapomínala na potíže s hlavou a kyčlí i na nahromaděnou únavu. „Před zápasem se vždycky objeví nové síly,“ tvrdila.
Myslela na Kotyzovy základní pokyny: „Musíš to zmáčknout jako první a dostat ji pod tlak. Občas jí zkus dát balon do protipohybu.“
Strop? Až nahoře!
Světovou pětku tlačila podáním i returny. Ač ji párkrát nechala dotáhnout, role šéfky na dvorci se nevzdala. Utkání ukončila čistou hrou. 7:6, 6:4.
Pořadatelé jí pustili hit Simply The Best od Tiny Turner a k trofeji přidali šek na 620 tisíc eur, tehdy skoro 15 milionů korun.
Kouč Vaněk o turbulentním angažmá u Kvitové: Tenis má trošku na háku |
Na mobilu jí naskakovaly blahopřejné zprávy a její kouč se rozplýval: „Tahle slečna je moje velké štěstí. Nefňuká. Pořád bojuje. Kde je její strop? Já nevím, fakt. Asi až úplně nahoře. Na špičku má víc holek. Ale Petra mezi ně určitě patří.“
Že se Kotyza neplete, potvrdila o necelé dva měsíce později v Londýně, kde dobyla Wimbledon.
Na sklonku báječné sezony ovládla ještě Turnaj mistryň a zásadně přispěla k českému vítězství ve Fed Cupu.
Wimbledon pak vyhrála znovu v roce 2014.
A Madrid Open v „Kouzelné skříňce“ ještě dvakrát (2015 a 2018).