"Nechci ublížit své dceři. Když něco řeknu, vždy se mi to vrátí. Proto vlastně neposkytuji tisku žádné rozhovory. Mé vztahy s Martinou se drží na vlásku a když nemohou být podle mých představ, snažím se alespoň nic nezkazit," prozradil.
Vzpomínky na dceřino dětství a hlavně na rozchod s chotí, který po útrapách a zvažování sám navrhl, v Hingisovi podle článku stále jitří staré rány. "Oba jsme hráli tenis, manželka profesionálně. Měla všechny předpoklady věnovat se dcerce. Byl jsem tehdy zaměstnaný a pokud jde o tenis, mou rolí bylo jen podle věku měnit Martině rakety. Možná ani neuvěříte, když řeknu, že už od dvou let hrála tenis," hrdě poznamenává.
Hingisovi se v roce 1984 přestěhovali z Košic do Rožnova pod Radhoštěm, manželčina rodiště. Martina jako osmiletá byla ve své věkové kategorii nejlepší československou tenistkou a mnozí ji předpovídali závratnou kariéru. Krátce před změnou poměrů se paní Hingisová podruhé vdala a rozhodla se následovat manžela do Švýcarska.
Písemný souhlas s vystěhováním musel přiložit i otec devítileté Martiny: "Nebylo mi všechno jedno, ale byl jsem přesvědčen, že dělám správný krok, za který mi Martina bude jednou vděčná." Připouští, že začátky Hingisových ve Švýcarsku nebyly jednoduché: "Všechna čest, co pro Martinu udělala má bývalá manželka."
Devětačtyřicetiletý muž, o němž přátelé tvrdí, že většího dobráka by pohledal, opatruje jako vzácnou relikvii novinový výstřižek s osmiletým děvčátkem s tenisovou raketou, a oči se mu rozzáří, když z tašky vytáhne dvě rakety značky Yonex, přesně takové, s jakými hraje dcera. Rakety od ní dostal loni v květnu v Rožnově.
Zatímco Martina žije v blahobytu, otec zřejmě musí počítat každou korunu, ale hodnotit dceru odmítá a na úděl správce tenisových kurtů, který žije s matkou na jednom z košických sídlišť, si nestěžuje. Ke štěstí mu prý stačí, když vidí dceru rozesmátou, ačkoliv jen na dálku.
