Pětadvacetiletá Ukrajinka zaujímá v žebříčku 92. místo, proto všechny překvapilo, když v úterý nastoupila na světovou devítku Keysovou nebojácně.
V aréně Roda Lavera vedla v prvním dějství 4:0, v koncovce měla dva setboly a loňskou šampionku pořádně trápila. Vysoké údery střídala s čopy a těžila z chyb rozhozené Američanky.
Osm postupů na Australian Open! Dál jdou Menšík, Macháč, Plíšková či Valentová |
A přestože se favoritka po vlažném úvodu rozehrála a otočila skóre na 7:6 a 6:1, Olijnikovovou to nezarmoutilo. K síti zamířila s úsměvem, soupeřku objala a pak mávala divákům, kteří jí po zásluze aplaudovali.
„Hrála neuvěřitelně,“ ocenila soupeřku Keysová. Což Ukrajinku ještě víc rozzářilo a nadšeně rozdávala fanouškům další a další podpisy.
„Jsem tak šťastná, že tu můžu být,“ zářila později na tiskovce.
Není divu, vždyť grandslamovou hlavní soutěž okusila vůbec poprvé v kariéře. Dosud nestartovala ani v hlavním pavouku na okruhu WTA.
Zkrátka se najednou dostala do úplně jiného světa. „Budu si to pamatovat do konce života,“ přiznala.
Zaujala nejen pozitivním vystupováním, ale také vzhledem. Tváře si nechala nazdobit dočasně vytetovanými květinami, které přidala k četným kresbám jinde po těle.
Nicméně do Melbourne zároveň přicestovala s vážným poselstvím.
Mezi novináře přišla v tričku s nápisem „Potřebuji vaši pomoc s ochranou ukrajinských dětí a žen, ale tady o tom nemůžu mluvit“. Narážela tím na zákaz politických projevů na grandslamech. Ale přesto se rozhovořila o tíživé situaci ve vlasti.
„Noc předtím, než jsem vyrazila do Austrálie, bylo na Ukrajině několik velkých útoků. Dron narazil do domu přes ulici, kde bydlím, a můj byt se kvůli té explozi otřásal.“
V roce 2011 z Ukrajiny kvůli vládě tehdejšího proruského prezidenta Viktora Janukovyče s rodinou uprchli do Chorvatska, které Olijnikovová i reprezentovala.
Nedávno se ale do rodné země vrátila. Žije a trénuje v Kyjevě, její otec a trenér Denis slouží v armádě. A Olijnikovová skrze tenisovou kariéru šíří povědomí o hrůzách, které se na Ukrajině už skoro čtyři roky dějí.
„Je velmi smutné, že válka trvá už tak dlouho. Myslím, že lidé po tolika letech ztrácejí pozornost. Ve svém bytě nemám elektřinu, vodu ani topení. Takhle to u nás vypadá.“
Ještě před osmi měsíci byla v žebříčku na 274. místě, ale od té doby posbírala tři tituly z turnajů WTA 125, posunula se do elitní stovky a tím pádem i na grandslamy.
Vzestup přičítá tomu, že se její otec vydal do armády, jeho statečný krok ji motivoval.
I když ho s sebou v Melbourne neměla, výkonem mu na dálku udělala radost. „Řekl mi, že to byl úžasný zápas,“ přiblížila Olijnikovová. „Vždycky snil o tom, že si zahraju v aréně Roda Lavera, a teď jsem mu toto přání splnila, navíc v takhle těžké situaci. Tak co může být víc?“






















