Pokud by se konalo mistrovství světa v rozhánění pochybností, Novak Djokovič by si v něm vedl stejně jako na kurtech: na jedničku.
Měl za sebou největší průšvih kariéry, když na US Open trefil míčkem do krku rozhodčí - následovalo vyloučení a smršť pochyb o tom, jak na takový sled dějů zareaguje.
Vždyť se zdálo, že jinak bez potíží kráčel za titulem. Navíc do Ameriky zamířil jako jediný z tria tenisových polobohů (Rafael Nadal vynechal, Roger Federer je po operaci), a tak ho následně čekal okamžitý přechod z betonu na antuku.
Reakce?
Ta nejlepší možná. Tedy herně.
„Byl to náročný týden plný výzev. Nepředváděl jsem svůj nejlepší tenis po celou dobu, ale v klíčových momentech ano. Jsem velmi spokojený a hrdý,“ pronesl poté, co ovládl velký turnaj v Římě.
Na direkt osudu odpověděl ještě ráznějším protiúderem. Jde o jeho 36. titul z akcí Masters 1000, což je nový historický rekord, Djokovič je nyní o jeden úspěch před Nadalem.
Ale hlavně jde o razítko na jeho výjimečnost, minimálně tu na kurtech. I ve Věčném městě to totiž zase byl onen věčně popudlivý chlap s vřící balkánskou krví. Nejprve ho varovali za rozbitou raketu, pak v semifinále za nadávky na kurtu.
Velká lekce, na kterou nezapomenu. Djokovič zahajuje pouť za očištěním |
„Zasloužil jsem si to. Ve své rodné řeči jsem opravdu neřekl nic hezkého. Nechci tyhle věci dělat, ale ony občas prostě přijdou,“ líčil. „Někdy tím upouštím páru, řekl bych. Není to nejlepší poselství, zvlášť ne pro mladé tenisty, kteří mě sledují. Rozhodně bych je chtěl od něčeho podobného odradit.“
Buďme však upřímní: který z mladých adeptů vavřínů ATP by tohle nebral? Snést vyčítavé pohledy i nemilost části publika lze mnohem snadněji, když míříte do dějin s razancí parního válce.
A Djokovič přesně to dělá.
Nebýt skandálu z New Yorku, neprohrál letos jediný zápas! Bilance 31-1 je důkazem dominance, teď ale obratem přichází test nejtěžší: Roland Garros.
Nájezd na impérium antukového hegemona Rafy. Snaha uzmout jeden z nejstřeženějších pokladů sportovního světa, vždyť fenomenální Španěl ovládl grandslam v Paříži již dvanáctkrát.
 |
„Ano, Nadal je favorit číslo jedna. Na základě historických výsledků před něj nikoho nelze stavět,“ uznává Djokovič. „Zároveň je i na antuce k poražení. Bude to zajímavé; určitě jsou tu tenisté, kteří proti němu mohou uspět.“
Nápověda se zrodila v Římě: Nadala ve čtvrtfinále senzačně udolal drobný Diego Schwartzman, se kterým mimochodem Djokovič ve finále neměl větší potíže. Ale sport nefunguje jako prosté sčítání vzájemných bilancí, což Srb dobře ví.
Spíš než o soupeře tak podle něj šlo o souhrn podmínek v danou chvíli: „Hráli spolu na hutné antuce, kde míče tolik neskáčou. Taky večer, za vlhka. Nadal určitě má rád, když se míče odrážejí vysoko, aby mohl co nejvíc využívat spinu, taky mu sedí horké počasí.“
V Paříži se obvykle dočkal všeho, jenže letos není nic jako dřív. Roland Garros startuje v neděli, v novém a bezprecedentním termínu na přelomu září a října. V Paříži nebude rozhodně takové teplo jako v červnu, dny se od té doby výrazně zkrátily. Ale stejně...
„Nemůžu moc věřit v to, že Rafa neprojde do finále,“ usmál se Djokovič. „Hlavně se musím soustředit na to, abych do něj doputoval já. Každopádně jsem teď hodně sebevědomý, a to je před každým grandslamem velmi důležité.“
Další možné plus: Djokovič je jedničkou žebříčku, dvojku Nadala může „už“ v semifinále potkat trojka Dominic Thiem, výtečný antukář posílený newyorským titulem, premiérovým v jeho kariéře.
Situace vypadá slibně, zdá se.
„Možná už nejsem tak svěží jako před nějakými pěti či deseti lety. Ale pořád se cítím fyzicky velmi dobře,“ pravil Djokovič jakožto čerstvý majitel cenné trofeje z Říma.
Pro kompletní zapomenutí katastrofického US Open by ale potřeboval pozvednout ještě hodnotnější Pohár mušketýrů.
