Ta představa by kdekoho odradila. Leckterý tenista by si v jeho situaci raději sbalil ranec a pádil by domů. Novaka Djokoviče však jen tak nějaká výzva nezviklá. I proto zůstal v Austrálii po drsném přivítání na letišti a zadržení v nuzném hotelu.
Ani v úterý tamní politici neoznámili srbskému šampionovi, zda mu znovu zruší víza a vyhostí jej. Nebo jestli ho přece jen nechají hrát na prvním grandslamu sezony v Melbourne.
Zmatený Djokovič při výslechu: Mám na obhajobu dvacet minut? Ve čtyři ráno?![]() |
Ani tak silná osobnost nedokáže šmahem vyhnat z mysli neskutečné zážitky z uplynulých dní. Světová jednička však pokračovala v misi, jejíž splnění se zdá skoro nemožné.
Z tradičně pečlivého tréninku na prestižní akci zbyly cáry. Žádný přípravný turnaj. Po pozdním příletu pět dní nestál na kurtu, zatímco sokové Nadal, Medveděv či Zverev u protinožců dál pilovali formu.
Devítinásobný vítěz Australian Open by s nimi neměl snadnou práci, ani kdyby byl dokonale tělesně a duševně vyladěný. I papírově slabší soupeři v úvodních kolech by si na něj letos v Melbourne víc věřili.
Tím spíš, že je patrně požene mocné povzbuzování domácího obecenstva, které převážně bude fandit proti „nezdvořilému hostu“ Djokovičovi.
Ministr stále zvažuje Djokovičovo vyhoštění, rozhodnout má ve středu |
„Na nevlídné reakce je Novak docela zvyklý,“ říká srbský reportér Saša Ozmo. Jenže tentokrát se jeho slavný krajan ocitl vyloženě na nepřátelské půdě.
Jasně, existuje početná skupina jeho příznivců, nejen z jeho vlasti. V Laver Areně určitě budou slyšet. Djokovič nicméně musí očekávat neočekávatelné.
V drtivém psychickém presu na kurtu, zvlášť když mu jeho zbraně nebudou fungovat jako obvykle, může vypěnit po jízlivé hlášce z tribuny, které by se jindy zasmál.
Nepříjemná pro „Djokera“ asi bude každá tiskovka. Pakliže pořadatelé nezakážou novinářům otázky na kontroverzní témata, nasazená jednička bude muset mluvit o odmítání očkování.
O prosincovém pozitivním testu na covid a následné účasti na akcích bez roušky. O chybějícím soucitu s Australany, kteří během pandemie ukázněně dodržovali přísná opatření.
Posbírat za těchto okolností sedm vítězství potřebných k uchvácení naleštěného poháru se zdá jako úkol pro supermana.
On Djokovič v životě zvládl zatraceně těžké situace. Už jako kluk trénoval v Bělehradě mezi nálety sil NATO v roce 1999. Natropil pár skandálů. Štvalo ho, že jsou rivalové Nadal s Federerem populárnější. Vyrovnával se s někdy nespravedlivou kritikou „západních“ komentátorů, pro něž je jakýmsi balkánským barbarem.
Jeho bývalý trenér Boris Becker tento týden opět mluvil o zavilosti, díky níž se vyškrábal až na vrchol.
Kdysi jej označil za pouličního rváče, který se po i tvrdé ráně zvedne a pere se dál. Možná nejtěžší prověrka na něj čeká teď v Melbourne.
Pokud k ní vůbec bude připuštěn.