Nick Kyrgios v zápase prvního kola US Open. | foto: AP

Kyrgios zuřil, pak přiznal: Zklamávám lidi. Ani trenéra si nezasloužím

  • 11
Měl slibnou formu, ba i odhodlání. Jenže s Nickem Kyrgiosem jako by se neustále opakovala tatáž, už notně poškrábaná deska. Australský tenista na US Open vypadl v 1. kole, znovu se nedokázal pořádně nastartovat. „Je spousta hráčů, co jsou mnohem oddanější sportu než já,“ řekl po nečekané prohře.

Pro ty, kteří 22letého Australana sledují s jistým škodolibým úsměškem, tohle byla naprosto dokonalá show a la Kyrgios.

Když ho lajnový sudí nahlásil za nadávky, jen zíral. „Cože? Co jsem řekl? Já neklel,“ dušoval se a umpirový rozhodčí Carlos Ramos absurdnost situaci jen vyšperkoval: „Věřím, ale taky musím věřit tomu, co mi říká kolega.“

Tohle už Kyrgios nevydržel. „Vždyť je to šílené!“ Taky ho vytočilo, že mu na ošetření bolavého ramena nedopřáli tolik péče, jak by očekával. „To je všechno? Můžu aspoň dostat nějaký banán?“ kroutil hlavou.

Už tehdy bylo zle. V 1. kole v New Yorku proti krajanovi Johnu Millmanovi od začátku nestíhal. Jako by se mu - potolikáté už - ani pořádně nechtělo. Do toho jej trápilo rameno a výsledek je tuze kyrgiosovský: turnajová čtrnáctka prohrála s Millmanem, jenž je v žebříčku o 218 míst níže.

Svůj vztek australský buřič jen dokonal tím, že roztřískal raketu; vzhledem k nadávkám-nenadávkám to byl jeho druhý prohřešek dne. Končil poražený, potupený, naštvaný.

Přesto upřímný, jak je jeho zvykem.

„Zklamávám spoustu lidí,“ zhodnotil sám sebe. „Tohle je prostě moje kariéra - pár týdnů nahoře, pár týdnů dole. Jako na horské dráze. A ano, mnoho tenistů pracuje mnohem usilovněji než já. Chtějí se neustále zlepšovat, každý den dřou a snaží se posouvat. Já takový nejsem.“

Na US Open dorazil posílený turnajem v Cincinnati, kde vyřadil Davida Goffina, světovou jedničku Rafaela Nadala, Davida Ferrera a došel až do finále.

Jenže i tam to byl starý známý Nick. „Dvě hodiny před zápasem s Ferrerem jsem hrál basket. Každý den jsem jedl zmrzlinu, pil mléčné šejky. Tady jsem se snažil... Já nevím. Já fakt nevím,“ soukal ze sebe Kyrgios.

ZRANĚNÉ RAMENO. Nick Kyrgios si v průběhu prvního kola US Open stěžoval na...
Nick Kyrgios v zápase prvního kola US Open.

Stejný song, stejné zádrhely. Dokáže hrát skvěle proti nejlepším, zápasy na odlehlých kurtech či na méně významných turnajích ho nudí; v Cincinnati to novinářům sám potvrzoval. Netají se tím, že by větší potěchu našel právě v basketbalu. Byť je mu 22 let, tohle už snad ani nejsou hříchy mládí.

„Jde o chronickou záležitost,“ řekl pro Eurosport John McEnroe, přitom sám tenisový rebel, který by pro občasné Kyrgiosovy výstřelky patrně pochopení nacházel. Jenže čeho je moc, toho je příliš: „S každým dalším podobným zápasem je čím dál méně pravděpodobné, že by jednou vážně rozkvetl do tenisty, kterým může být. Kterým všichni doufáme, že bude.“

Přes všechna tenisová lákadla - peníze, sláva, pozornost - nakonec stejně většinu hráčů vpřed žene jejich nitro. Touha vítězit, zlepšovat se, pokořovat rivaly. Kyrgiosovi to vše schází.

„I když na něj mluvím já, nezdá se mi, že by to emočně zvládal,“ uvedl McEnroe. „Snad se dá dohromady. Tohle budu neustále opakovat - až do chvíle, dokud nezabalí kariéru. Ale musí si to vyřešit on sám.“

Čas totiž kvapí. Třeba Kyrgiosův semifinálový duel z Miami proti Rogeru Federerovi, v němž padl po třech tie-breacích, označil web Tennis.com za možná nejatraktivnější mužský zápas roku. Když se mu chce, hraje fantasticky. Za pár let, až skončí Federer, Nadal a třeba i Novak Dojokovič, by excentrický Australan klidně mohl být tváří celého tenisu.

Jenže taky tou dobou už možná nebude hrát vůbec.

Taky už nemusí dál spolupracovat s koučem Sebastienem Grosjeanem, o němž teď s odzbrojující upřímností řekl: „Nejsem pro něj dost dobrý. On je neuvěřitelný, tak zapálený kouč. Nejspíš si zaslouží někoho, kdo je tenisu mnohem oddanější než já. Lepšího sportovce, než jsem já.“

Kruté a pravdivé. Jako u talentovaného Nicka už tolikrát.

Sport v roce 2020

30. 11. 2019 - 22. 3. 2020 (přehled závodů)
13. - 23. 2. 2020 (Anterselva)
8. - 24. 5. 2020 (Švýcarsko)
12. 6. - 12. 7. 2020 (13 měst)
24. 7. - 9. 8. 2020 (Tokio)