„Nemyslím si, že lidé rozumí tomu, jak osamělý může tenis být. Tam na kurtu jste sám, nemůžete s nikým mluvit. Musíte vyřešit věci sami,“ vyznává se Kyrgios.
Slyšet takto pohnutá slova zrovna od něj je vskutku nestandardní.
Ale co je v letošní sezoně ve světě raket a míčů obvyklé? Vždyť kdo by si před rokem vsadil, že Roland Garros se bude hrát na podzim, Wimbledon se neuskuteční vůbec a největším hybatelem dění bude jakýsi virus.
Do přehledu těchto předpovědí z říše sci-fi by se beze sporu dalo zařadit i to, že Kyrgios, jeden z nejkontroverznějších tenistů, bude burcovat podpoře charity, umravňovat kolegy a otevřeně hovořit o duševních problémech.
Ale jak už jsme si tak nějak zvykli, v roce 2020 je možné všechno.
A tak i 25letý Australan, přestože letos odehrál jen devět duelů - poslední na konci února - si zdárně vylepšuje pošramocenou reputaci.
Kyrgiosovu kariéru totiž k jeho velké škodě místo úspěchů lemují spíše excesy.
V plejádě jeho úletů se vyjímá nařčení vedení mužské tenisové asociace ze zkorumpovanosti ze srpna 2019, o tři měsíce dřív byl diskvalifikován ve druhém kole římského turnaje poté, co okřikoval fanoušky a hodil židli do kurtu. Dříve „proslul“ i očividným vypouštěním zápasů.
Svým negativním vztahem k tenisu se vůbec netajil. „Ten sport opravdu moc nemám rád,“ nechal se slyšet v roce 2015. „Když mi bylo 14, byl jsem blázen do basketbalu, ale rozhodl jsem se hrát tenis. Byl jsem k tomu dotlačen rodiči a dodnes stále nemůžu říct, že ten sport miluji.“
Loni v srpnu pak na podniku v Cincinnati nadával rozhodčímu a rozmlátil rakety, za což vyfasoval pokutu v přepočtu 2,6 milionu korun a půlroční podmínku.
Že by tak dosáhl na pomyslné dno a uvědomil si, že si podobným počínáním pověst i kariéru definitivně zruinuje?
Zdá se to velmi pravděpodobné, neboť od startu sezony letošní je Kyrgios k nepoznání.
Kyrgios 2.0: z australského floutka se stal strážce hodnot |
Na začátku roku se usilovně angažoval v dobročinných akcích na podporu požáry zdecimované vlasti, poté ostře kritizoval tenisové kolegy za účast na jadranské exhibicí v době koronaviru, zatímco on sám doma rozvážel jídlo potřebným. Z úcty k obětem pandemie a obavám z nákazy se odhlásil z US Open.
Vskutku působivý obrat.
Vznětlivému Australanovi k němu bezesporu pomáhá dlouhá absence ve veřejném tenisovém dění. Leckdo může namítnout, že když nehraje turnaje, nemá příležitosti k dalším excesům. Přesto...
Posledním přírůstkem do portfolia pozitivních akcí patří rozhovor pro Sunday Telegraph, v němž Kyrgios prozradil, že jej sužovaly deprese. Čímž mimoděk naznačil možné příčiny nevybíravého chování na kurtu.
„Když jsem se trápil, a nebylo to jen kvůli tenisu, zažíval jsem momenty, kdy jsem byl ve vážných depresích. Pamatuji si, jak jsem se jednou vzbudil na turnaji v Šanghaji a ještě ve čtyři hodiny odpoledne jsem byl v posteli. Závěsy jsem pořád nechal zatažené, nechtěl jsem vidět denní světlo,“ vyprávěl momentálně 45. tenista světa.
„Cítil jsem se, jako bych nemohl nikomu věřit. Bylo to temné a osamělé místo. A z toho pak vzešly další věci. Hodně lidí na mě vyvíjelo tlak, i já sám na sebe. Ztratil jsem zápal pro hru a řítil jsem se mimo kontrolu.“
Tenisový darebák Kyrgios skoro jako Gándhí. Koná dobro a omlouvá se |
I proto od roku 2018 Kyrgios spolupracuje s psychologem. Ví, že sám se ze spirály nevyhrabe. Otevřeně však o problémech promluvil až nyní.
„Bál jsem se jít ven a mluvit s lidmi, protože jsem si myslel, že jsem je zklamal, protože jsem nevyhrával zápasy. Cítil jsem se, jako by mě nikdo nechtěl znát jako člověka, brali mě jen jako tenistu a chtěli mě využít.“
Otevřená zpověď budiž dalším krokem na cestě k sebezdokonalení. Jen za letošek na ní svérázný tenista urazil slušný kus.
