Mahut totiž podlehl v tenisovém maratonu Američanovi Johnu Isnerovi - po 665 minutách. Pátý set skončil basketbalově - 70:68.
Mohl byste prozradit, na co jste během utkání myslel?
A kolik na to máte času? Na takový zápas prostě nezapomenu. A věřím, že diváci to mají stejné. V tuhle chvíli je to ale hodně bolestivé.
Prosím, to mi vysvětlete: Jak to s tou bolestí myslíte?
Bolí mě porážka. Prohrál jsem, chtěl jsem vyhrát. Ale soupeř byl prostě lepší než já. Ale takováto porážka prostě hodně bolí.
Jste na sebe hrdý, že jste dokázal tak dlouho a tak tvrdě bojovat?
No, zeptejte se později. Pak vám asi řeknu, že ano. Teď je to hodně těžké.
nejdelší zápas historie |
Co jste dělal ve středu večer za stavu 59:59 a jak se vám potom spalo?
Moc jsem toho nenaspal. Možná tři hodiny. Šel jsem předtím na masáž, Pak jsem měl nějaké těstoviny. Ale hlad jsem tedy neměl.
Uvědomujete si, že jste se stal sportovním hrdinou a že jste si získal velký obdiv?
No, ani ne. Ale doufám, že to tak je, i ve Francii.
Jak by si lidé měli ten zápas zapamatovat?
Chci, aby si nás lidé zapamatovali jako dva velké bojovníky. A jeden z nich prostě prohrál.
A John Isner? Co se vám vybaví, když se řekne toto jméno?
Je to šampion. Servíroval neuvěřitelně. Pokaždé, když jsem se mu přiblížil, dal eso nebo ránu. Nemohl jsem s tím nic udělat. Snažil jsem se, ale byl až moc dobrý.
Myslíte, že mezi vámi vzniklo nějaké zvláštní pouto, které vydrží až do konce života?
Ano, určitě. Tím jsem si jistý.