V Melbourne ji mrzelo další vypadnutí její oblíbenkyně Kvitové, líbila se jí naopak cesta Berdycha.
"Ženská soutěž se neskutečně otevřela po vyřazení Sereny Williamsové," řekla. "Všechny holky fandily Aně Ivanovičové. Ana hrála ještě lépe, než když před lety dobyla Roland Garros. Měla plán, držela se ho, překonala nervozitu. Maria Šarapovová se asi taky radovala, protože Serenu deset let neporazila. Ale pak sama prohrála s Cibulkovou. Tipovala jsem to."
Co vás k tomu vedlo?
Šarapovová toho po loňském Wimbledonu moc neodehrála. Chyběl jí zápasový rytmus. Dvě kola vyhrála trochu se štěstím. Byla fyzicky i mentálně utahaná.
Cibulkové jste věřila?
Viděla jsem ji chvilku v tréninku proti Barboře Záhlavové a říkala jsem si: "Páni, ta má formu." První tři kola zvládla slušně a proti Marii bojovala. Zasloužila si vítězství.
Ukazuje se, jakou mohla mít v Melbourne šanci Petra Kvitová. Bohužel podobně jako loni vypadla brzy. Proč?
Neviděla jsem celý její zápas, ale problémy jsou pořád stejné. Takový ten průměrný úder příliš často kazí. Zdá se mi, že hraje moc na vítězné údery. U těch obyčejnějších dělá chyby a sama se poráží.
Tvrdila, že se vystresovala, že moc chtěla. Přitom ji čekalo 1. kolo a neznámá rivalka. Chápete to?
V tenise je těžké nedívat se moc dopředu. Máte totiž plán na celý rok, na celý turnaj. Ale při zápase musíte žít jen aktuální chvílí, jediným míčem, jediným úderem.
Co vám pomáhalo proti tlaku?
To očekávání si na sebe nakládáte sám, takže se dá řídit. Musí se kontrolovat. Snad se to Petra naučí a to očekávání sníží. Pak se snáz zkoncentruje na první zápas grandslamu. Nemá cenu na sebe tlačit. Tak si nepomůže, jenom si zničí hru.
Vidíte v ní stále potenciál šampionky, přestože na posledních sedmi grandslamech nepřekonala čtvrtfinále?
Samozřejmě. Ještě je mladá. Nejlepší roky má před sebou. Jen musí získat víc jistoty, aby si nemyslela, že musí hrát pořád fantastické údery.
Máte dojem, že zlepšila pohyb?
Ano, zdálo se mi, že běhá líp. Že na fyzičce zapracovala. Potíže má v technice a v psychice. Přesto věřím, že zase vyhraje grandslam.
Ale konkurence spíš sílí. Na okruhu se objevují nové hvězdičky.
Ano, je tu Muguruzaová, Bouchardová, Stephensová, Keysová. Každý se musí pořád zlepšovat, jinak ho ostatní předběhnou. Na druhou stranu se teď vrchol kariéry posouvá, hodně lidí hraje nejlíp po třicítce.
Všimla jste si Tomáše Berdycha? Čtyřmi koly tu proplul takřka bez pozornosti. Přitom v nich neztratil ani jednou podání.
Neztratil ani servis? Vážně?
Ano, jeho série trvala 53 gamů.
To jsem nevěděla. Vím, že hraje dobře. Když se nenápadně dostane do závěrečných kol, aniž by byl pod tlakem, jenom dobře pro něj. Pokud bude vyhrávat dál, lidi si ho určitě začnou všímat.
Co vy, hrajete často?
Jednou za týden. Když mám štěstí.
Co vás teď nejvíc zaměstnává?
Mám rodinu. Přítelkyně Julia má dvě holky, osm a dvanáct let. Je to pro mě něco nového. Když jdou do školy, jezdím na kole, dělám jógu, občas hraju tenis, starám se o barák.
Jak zvládáte péči o děti?
Říkám, je to pro mě novinka. Kluky stačí fyzicky utahat, s holkama je to jiné. Julia chce, aby hrály tenis, ale ony ho nemilujou. Tak se aspoň vyhnu tomu, že bych je musela učit.
Jste na ně přísná?
Asi jo. Možná až moc. Tak se snažím být méně přísná.
Ještě vás baví lyžování a lezení po horách?
Lyže určitě, horolezectví ne!
