„Čím dál víc mi zůstává rozum stát nad některými komentáři k odhlášení z turnajů. Od lidí, kteří netuší, co se děje. Kteří nevidí ani zlomek reality,“ píše na úvod obsáhlého příspěvku, který zveřejnila ve čtvrtek večer.
A zmiňuje několik konkrétních poznámek, které od lidí slýchá nebo čte.
„To o tom nevěděla dřív?“
„To se jí stalo hodinu před zápasem?“
Lehečka promarnil mečboly, Kopřiva jde v Římě dál. Vondroušová návrat odkládá |
„Proč tam jezdí, když je zraněná?“
„Dělá to kvůli smlouvám a penězům.“
„Ta se furt odhlašuje, to je komedie.“
„Ty jsi jela do Říma nakupovat?“
K těmto komentářům dodává: „Nechápu, jak může někdo z pohodlí domova soudit něco, o čem nic neví. Vždycky bojuju do poslední chvíle, abych mohla jít na kurt. Ale když cítím bolest, vím, že tam nemůžu nechat všechno. A bez toho nemůžu vyhrát.“
Co si myslíte o odstoupení tenistů z turnajů?
Stejně jako ona se v Římě jen pár minut před startem svých utkání „vytáhly“ z pavouka Petra Kvitová a Karolína Muchová, jež měly ve čtvrtek odehrát druhé kolo.
„V poslední době vidím tolik komentářů na naše holky a strašně mě to nebaví a rozčiluje,“ píše dále Vondroušová, předloňská wimbledonská vítězka. „Spousta z nás má za sebou operace, injekce, prášky na bolest. A každý zápas je boj – s tělem, s hlavou i s tím, co všechno necháváme bokem, abychom mohly hrát.“
Například Španělka Paula Badosaová se na poslední chvíli omluvila jak v italském hlavním městě, tak nedávno v Madridu. V tenisovém světě jde zkrátka o poměrně běžnou záležitost. Hráči a hráčky, kteří se potýkají s nějakým omezením, se snaží získat co nejvíc času, aby byli schopni nastoupit.
Možná si vzpomenete, jak Jakub Menšík po triumfu v Miami vyprávěl, že chtěl kvůli potížím s kolenem odstoupit před prvním kolem, ale díky tomu, že byl rozhodčí na obědě, stihl ještě jednu léčbu. Ta mu pomohla a český talent pak vyhrál nejen úvodní mač, ale nakonec i celý turnaj.
Tak těsné někdy bývají rozdíly mezi euforií z úspěchu a smutkem z odstoupení. Také proto tenisté a tenistky doufají do poslední chvíle, a až když to opravdu nejde, účast na akci vzdají.
Ano, pro soupeře, organizátory, diváky i případné náhradníky je určitě lepší, když se problémy ohlásí s předstihem.
Na druhou stranu je odstoupení ještě před začátkem utkání, i kdyby jen pár minut, férovější než zkusit hrát s vědomím, že nemáte šanci podat optimální výkon, a po pár gamech skrečovat. V takovém případě už totiž nemůže být povolán záskok.
„A i kdybych přes bolest šla, přijde další hejt – proč hraju, když nemůžu?“ popisuje Vondroušová.
Varianta na turnaj vůbec nejezdit a zotavovat se doma? Taky samozřejmě připadá v úvahu, ale v pokročilejší fázi léčby jsou už jen tréninky v místě konání dobrou zátěžovou zkouškou a napoví, jak blízko či daleko máte k plnému zotavení.
Další operaci už nechci. Vondroušová o nezáživném cvičení i běhání se štěnětem |
Bývalá světová šestka na dubnovém BJK Cupu v Ostravě líčila, že doufá v návrat na Roland Garros. Před grandslamem chtěla zkusit alespoň jedno ostré utkání, ale jak sama uvedla, v Římě ještě nebyla připravená.
„Český tenis je neuvěřitelně úspěšný a každá z nás na tom má podíl. Jsme malá země, která dokázala velké věci. Ale je tu i strašně moc nenávisti, které nerozumím,“ mrzí 25letou levačku Vondroušovou.
„Fakt mě zaráží, kolik lidí je schopných soudit něco, čemu vůbec nerozumí. Nejsme stroje. Jsme lidi. S emocemi a bolestmi. Nikdy nevíte, čím si kdo prochází. Nesuďte. Zkuste radši podpořit,“ prosí fanoušky.
