„Trošku jsem podklouzla,“ vrátila se Vondroušová ke karambolu na pozápasové tiskovce. „Když soupeřka viděla, že sedím, tak chtěla míč jenom vrátit. Ale asi zazmatkovala, takže to byl zlomový moment. Pak už jsem se chytla. Kdyby to bylo 0:2, tak je to nepříjemnější.“
Po pádu jste hrála výtečně. Jaké to je získat 12 gamů v řadě?
Ze začátku jsem byla trošku nervózní, obě jsme byly zatuhlé, já teda úplně. Ale pak jsem se rozehrála. Antuka mi sedí víc než jí, dostávala jsem se do tlaku a nepouštěla jí, aby tlačila. Rozservírovala jsem se, cítila se líp ve výměnách a moc jsem si to užívala.
Dělba bodů na úvod. V BJK Cupu vyhrály jedničky Vondroušová a Raducanuová |
Co na Dartovou, 101. hráčku žebříčku, platilo?
Snažila se mi hrát přes bekhend, protože forhend se mnou hrát nechtěla. Ale když jsem se k němu dostala, cítila jsem se dobře. Ona má radši spíš kratší výměny na rychlejších površích, než že jí to hodně vrátím. Takže hodně důležitá byla i trpělivost.
Počasí bylo chladnější než v předchozích dnech, kdy jste trénovaly. Ovlivnilo vás to nějak?
Není taková zima, že by se nedalo hrát, jen se trošku točí vítr. Ale s tím se člověk musí popasovat.
1. ČLTK na Štvanici je vaším domovským klubem, jak jste si užila hrát zde týmovou soutěž v reprezentačním dresu?
Jsem ráda, že mám první zápas za sebou. Doma to nikdy není lehké, ještě když je tady tolik lidí. Mám tady rodinu, takže jsem chtěla hrozně moc vyhrát. Ulevilo se mi, že to šlo takhle dobře a rychle.
 |
Atmosféra se vám líbila?
Byla super. Kurt je sice menší, ale narvaný, takže to člověk slyší stejně. Je to hezké, na turnajích se to takhle nesejde. Dřív jsem úplně neměla ráda hrát doma, ale teď si to čím dál víc užívám.
Co se tedy ve vašem vnímání změnilo?
Asi to bylo celkově o tlaku. Když jsem byla mladší, nebyla jsem zvyklá hrát doma, chtěla jsem hrozně vyhrávat. Změnilo se to i loňským finálovým turnajem v O2 areně, kde jsem odehrála dobré zápasy, zvykala si a teď si už užívám, že tady můžu mít všechny blízké a hrát před nimi zápasy.
