Jak berete osmifinálovou účast? Je to hodně, nebo málo?
Chtěla bych jít dál, jsem trochu zklamaná. Na druhou stranu dostat se do druhého týdne Wimbledonu je dobrý úspěch a já jsem ráda, že jsem se i po Paříži dokázala zkoncentrovat na zápasy. Dnes to bylo o pár míčích. Nemůžu říct, že bych hrála úplně špatně. Bohužel se to sešlo, jak nemělo.
Jak moc vás srazil ztracený game za stavu 5:4, když jste podávala na zisk prvního setu?
To bylo klíčové. Udělala jsem dvě nevynucené chyby, dala jednoho debla. Až moc jsem chtěla hned vyhrát body a udělala jsem blbé chyby. Ona pak oba tie-breaky zahrála strašně dobře. Výborně servíruje, to mě dostává při mém podání pod hrozný tlak. Prostě na tom byla dneska o chlup líp.
Cítila jste se po náročných týdnech unavená?
Jo, nebyla jsem na tom tady tak dobře fyzicky jako v Paříži. Byla jsem pomalejší na nohách. S tím se ale člověk musí poprat. I tak to bylo dneska jen o pár míčích.
V Paříži jste odehrála dramatické zápasy, musela jste se vydat. Je těžké jet hned po tak krátké době zase na grandslam?
Člověk se vydá z takové bojové energie a je těžké ji hned načerpat zpět, abych byla ready. A zvlášť na trávě, to jsou zápasy o pár míčích a jakmile nejste stoprocentně zkoncentrovaný a nejste připravený rychle reagovat, pak to může dopadnout jako dnes.
O kolik máte méně bojové energie oproti Paříži?
To se špatně hodnotí. Spíš jsem byla taková unavenější. Chci vyhrát pořád stejně, ale u míčů jsem o krok později. A to dělá rozdíl.
V Londýně jste poprvé hrála v roli velké favoritky. Jaké to je?
Jsem ráda, že si držím výkonnost s těmi nejlepšími, jsem schopná vybojovat i zápasy, v nichž se necítím úplně dobře. Dnešek mě mrzí, ale sezona se vyvíjí skvěle. Je třeba si teď odpočinout, nabrat síly a udělat přípravu do další části sezony, aby i ta dopadla dobře.
Jak těžké je krotit namlsání po úspěších z loňského Wimbledonu a letošní Paříže, že se teď povede něco podobného?
Finále v Paříži mě trochu uklidnilo před tím, než jsem sem šla obhajovat semifinále. Na druhou stranu mě to nakoplo do toho, že na grandslamu můžu jít až do posledního dne. Trošičku ta únava se tam možná odehrála, ale jsem ráda, že jsem aspoň byla schopná to dotáhnout do 4. kola. Teď musím dobít baterky a jede se dál.
Jak dobře snášíte porážky?
Čím dřív se z toho člověk dokáže otřepat, tím je to lepší. Prohry samozřejmě mrzí, kdyby nemrzely, tak je to taky blbé, ale když se v nich člověk až moc utápí, tak mu to škodí do dalších zápasů. To je něco, co jsem byla schopná za tu dlouhou kariéru tak nějak akceptovat. Nejvíc mě mrzí, když tu šanci mám a sama si to prohraju. Dneska to bylo o pár míčích, ona dobře zaservírovala, zahrála to agresivněji a vyšlo jí to. Nemůže se pořád dařit, člověk taky musí akceptovat prohru.
Útěchou ale může být aspoň 15. výhra v řadě v deblu, ne?
To je super. Jsem ráda, že mám aspoň dneska bilanci 1:1, trošku se to vyrovnalo. My si to užíváme, je to pohoda.
Jak velká výzva je neprohrát letos na grandslamu v deblu?
Je to výzva. Je úžasné, co se nám letos podařilo, jedeme na té vlně a doufám, že ta vlna neskončí.
Myslíte na kalendářní grandslam?
To ne. Všichni se na to teď ptají, je to populární téma, ale kolem nás je spousta výborných týmů a cesta je ještě hrozně daleko, Soustředíme se zápas od zápasu.
Kouč Steckley prohlásil, že vám teď dá čas na odpočinek. Jak budete dobíjet baterky?
Říkal mi to, byla jsem překvapená. Poletím si nějak odpočinout, ale ještě nevím, kam a co. Ještě jsem nad tím nepřemýšlela, ale potřebuju chvilku bez tenisu jenom relaxovat.
Takže si někde lehnout na pláž?
Možná, ještě nevím.
Co je další cíl do druhé půlky sezony?
US Open, další grandslam. Rob říkal, že by byl rád, kdybychom jednou vyhráli Toronto jako domácí turnaj, že by se mu to líbilo.
Myslíte i na to, že jste se přiblížila účasti na Turnaji mistryň?
Je to výhledový cíl, ale je teprve půlka sezony a spousta zápasů přede mnou, ale je to velká motivace.
