Na předchozích turnajích na Britských ostrovech zápolila třicetiletá levačka v předlouhých řežích. Několikrát se ocitla na hraně vyřazení, přesto dokázala najít cestu k vítězství.
Dost vyčerpávající způsob boje, z něhož měla poraněné stehno, ve Wimbledonu opustila a Dodinovou vyřídila s rázností londýnského policisty.
V poslední hře trefila dvě esa. O chvíli později poslouchala lahodně znějící potlesk diváků, mávala jim a blaženě se usmívala. Své letošní skóre na trávě si nazdobila na 7-2.
„Šlo to přesně naopak než na předešlých dvou turnajích, kdy jsem hrála samé tříseťáky. Super utkání, skvělý vstup do Wimbledonu,“ lebedila si.
Už je v pořádku noha, kvůli níž jste v Birminghamu skrečovala semifinále s Petrou Kvitovou?
Drží, musím to zaklepat. Chvíli jsem pobyla doma a nic nedělala. Měla jsem první stupeň natažení hamstringu (zadní strany stehna), ve svalu byla tekutina, takže mi nedoporučili hrát. Zápas s Péťou jsem zkusila, ale pak jsem to radši zabalila, abych si zranění před Wimbledonem nezhoršila.
Po letech trápení jste na posledních třech ročnících Wimbledonu jednou postoupila do semifinále a dvakrát do osmifinále. Zlepšuje se váš vztah k turnaji?
Našla jsem na trávu recept. Teď, stejně jako v Nottinghamu a Birminghamu, jsem dobře servírovala. Hraju rychle, využívám levácké rotace. Cítím se tu dobře. Nemůžu si stěžovat.
Dáváte si ve Wimbledonu o to vzletnější cíle?
Očekávání a sny mám vždycky. Ale musím jít krok po kroku. Všechny soupeřky jsou těžké, v prvním kole jsem to zvládla skvěle, ale příště to může být jiné. Shelby Rogersová výborně servíruje, bude nebezpečná.
Po vypadnutí z prvního kola Roland Garros jste propustila trenéra Františka Čermáka. Co přesně vás k tomu vedlo?
Výsledky nebyly takové, jaké bych si představovala. Franta je moc fajn člověk, ale prostě nám to nefungovalo, jak by mělo. Sama se vyměnit nemůžu, takže musím změnit trenéra. A zatím to vypadá, že mi ten tah prospěl. Byl to nový impuls. Teď jsem bez kouče, provází mě přítel a kámoška Iveta Vacenovská.
Ano, výtečná stolní tenistka. Ta se v nové roli osvědčila, že?
To ano! (zvesela) Je po Robovi (Kanaďanovi Steckleym) asi můj nejúspěšnější kouč... Pár trenérů se mi nabídlo, ale zatím tomu nechávám volný průběh. Uvidím po Wimbledonu.
Potřebujete vůbec ještě trenéra?
Já si právě myslím, že jsem v té fázi kariéry, ve které už se moc věcí změnit nedá. Spíš potřebuju být v pohodě. Víc než tréninková kvantita je důležitá kvalita. Nesmím to přehnat, protože tělo už neregeneruje jako před deseti lety. Spíš hledám někoho, s kým mi bude fajn, s kým si budu užívat společný čas. Tohle třeba právě Iveta skvěle splňuje. Možná i proto se nám tak daří.
