„Celkově to byl skvělý zápas,“ pokračovala v hodnocení duelu s houževnatou Belgičankou na tiskové konferenci. „Elise je velmi nebezpečná, obzvlášť na trávě. Byla jsem trochu nervózní, protože ve čtvrtfinále jsem tady ještě nikdy nebyla, ale po prvních pár gamech to ze mě spadlo. A nakonec to bylo dobré.“
Muchová s Noskovou rozšířily partu. Které další Češky hrály semifinále Wimbledonu? |
Vy i ostatní úspěšné čtvrtfinalistky jste měly po výhře podobnou reakci – jako byste postupu nemohly uvěřit. Proč je tak těžké to vstřebat?
Já prostě moc neumím slavit (směje se). Nikdy pořádně nevím, co mám dělat. Pořád stojím nohama na zemi, takže nečekám, že vyhraju každý zápas. Někdy prostě můžete mít smůlu, což se mi mohlo stát i teď. Člověk si musí vážit každého momentu, kdy se mu podaří zápas dotáhnout do vítězného konce.
Fantazie! Nosková dominovala a doplnila v semifinále Wimbledonu Muchovou |
Vzpomenete si ještě na třetí kolo se Soranou Cirsteaovou, proti které jste bekhendem na lajnu odvrátila mečbol? Zdá se, že vás to nastartovalo.
Ten bekhend mě zachránil, to je pravda. Jsem ráda, že jsem se z toho tehdy dostala, byl to můj asi nejhorší moment na turnaji. Zápas s Mertensovou byl, troufám si říct, o něco snazší než právě se Soranou – jak psychicky, tak fyzicky. Je to docela úsměvné, že jsme hrály o semifinále, a přitom třetí kolo bylo o dost těžší.
Po osmifinále jste si fotila na Instagram rozvrh rozhovorů, který jste měla opravdu nabitý. Jak všechnu tu pozornost zvládáte?
Neberu si to úplně osobně, zkrátka si to moc nepřipouštím k tělu. Beru to jako součást toho všeho.
Držíte v průběhu turnaje nějaké rituály?
Já jsem hodně pověrčivá, takže cokoliv, co jsem zavedla na začátku a funguje to, pak opakuju. Od úplného rána do úplného večera. Dělám pořád stejné věci, takže je toho dost.
Můžete aspoň jeden rituál prozradit?
Řeknu jeden, který je docela vtipný. Kamarádka Agi (Černá) přišla na začátku s nápadem, že mi bude ráno po probuzení nosit matchu do postele. A pořád to funguje.
Před Wimbledonem jste vyhrála turnaj v Berlíně, v čem vám tráva nejvíc sedí?
Mám pocit, že na ní můžu využít spoustu stránek svého tenisu – kraťasy, čopy, přechody na síť a taky se můžu hodně opřít o servis. Můj herní styl mi v těžkých chvílích prostě pomáhá. Na trávě jsem se začala cítit dobře minulý rok a od té doby jsem se na letošní travnatou sezonu hrozně těšila.
Linda Nosková s kamarádkou Agátou Černou:
Vybavíte si, kdy jste na zeleném kurtu hrála úplně poprvé v životě?
Myslím, že to bylo v roce 2023. Pamatuju si na svůj úplně první trénink, bylo to tehdy v Nottinghamu s Bárou Strýcovou, která se zrovna vracela k tenisu po mateřské. A byla jsem úplně ztracená a úplně mimo. Bára měla na trávě skvělé výsledky, takže chytit její rytmus bylo hrozně těžké. Ale vždycky jsem k ní vzhlížela, takže bylo super si s takhle zkušenou hráčkou zahrát.
Tehdy jste ještě netušila, že si trávu zamilujete?
Neměla jsem o tom ani ponětí. V té chvíli by mě ani ve snu nenapadlo, že mě tráva jednou bude tak bavit (směje se).
V semifinále vás čeká Ukrajinka Marta Kosťuková, se kterou jste letos v dubnu prohrála na antuce v Madridu 6:7 a 0:6. Co budete muset udělat jinak?
Je opravdu těžká soupeřka, nikdy se nevzdává a snaží se hrát co nejrychleji a nejagresivněji. Teď má navíc skvělou vítěznou šňůru, takže to bude náročný zápas. V Madridu to pro mě nedopadlo moc dobře, na kurtu jsem se tehdy necítila úplně komfortně. Takže se určitě pokusím pár věcí změnit. Věřím, že zápas bude vypadat úplně jinak.
Odlišný bude i kurt. Z dvorce číslo 1, na kterém jste zvládla osmifinále i čtvrtfinále, se přesunete na hlavní stadion. Jak se těšíte?
Hrozně moc. Řekli mi hned po zápase, že hrajeme na centru. Okamžitě jsme se začali domlouvat na rozehrávku a v tu chvíli mi to plně došlo: budu hrát na centrálním kurtu ve Wimbledonu! To je nádherný pocit. Tuším, že ještě před pár lety tam tréninky před zápasem nebyly možné, takže jsem ráda, že dostanu šanci se tam trochu rozkoukat.
Ale nebudete mít volný den, semifinále se hraje hned ve čtvrtek. Může to být pro vás lepší, že aspoň nebudete mít čas nad utkáním tolik přemýšlet?
Jo, já jsem i z toho důvodu hrála debla, abych si dny mezi singly zaplnila a udržela se v zápasovém tempu. Teď nevím, jestli je smůla, nebo štěstí, že jsme v úterý ve čtyřhře vypadly, ale asi to tak mělo být. Myslím, že se od toho můžu odpíchnout. Podle mě je lepší, že volno nemám.
Bude to velký český den, před vámi bude hrát semifinále Karolína Muchová s Coco Gauffovou. Sledujete její počínání?
Vždycky, když se potkáme – a máme na sebe štěstí, protože míváme tréninky v podobné časy –, tak si pogratulujeme. Káje to samozřejmě hrozně přeju, je super holka. České finále by bylo skvělé, přála bych si ho ze všeho nejvíc.
