Její vítězství na travnatém grandslamu vyvolalo veliké ohlasy a pro Češku znamená i pozornost, kterou jinak nevyhledává.
Ale teď je jasné, že nastal čas jít dál. Od londýnského finále, ve kterém porazila krajanku Karolínu Muchovou, uběhlo už sedm týdnů.
A už v pondělí Nosková vstoupí do posledního majoru sezony.
„Nemůžu se dočkat, až turnaj začne,“ povídala na tiskové konferenci. „US Open miluju, vždycky jsem se tu cítila dobře.“
Nejvíc nadějí na grandslamu za dvacet let. Uvidí českou pohádku i New York? |
Dlouhodobě se netají, že New York je jedním z jejích nejoblíbenějších měst. Má ho dokonce vytetovaný na kotníku, ráda se do něj vracela už coby teenagerka.
A tak by i na tamním grandslamu jistě ráda zůstala až do závěrečných kol. Ale hned od úvodu ji čeká těžká práce: v prvním utkání vyzve domácí Katie Volynetsovou, která se na US Open naladila titulem na menším podniku ve Filadelfii. A na wimbledonskou šampionku se bude chtít vytáhnout.
Ostatně jako každá soupeřka.
I to je věc, na kterou si musí Nosková nově zvykat. Ano, už dřív ukázala, že tenisový talent ji rozhodně neminul, ale až teď projevila celý svůj potenciál.
Jen bude náročné ho dál dokazovat. Tenis je neúprosný v tom, že si úspěch tolik nevychutnáte. V horším případě už další týden zápasíte někde jinde, v tom lepším máte chvíli, abyste vítězství zpracovali.
Ale v těchto momentech stejně musíte plnit jiné povinnosti. Mediální výstupy, setkání s fanoušky či vrcholnými představiteli země.
„Už jsem si na to docela zvykla,“ prohlásila aktuální světová šestka. „Ale není to něco, v čem bych se cítila úplně komfortně. Nejdůležitější pro mě je soustředit se na tenis a nenechat se tím pohltit.“
Ale jak, když vám to někdo neustále připomíná?
„Všechna ta pozornost není napořád,“ uvědomuje si Nosková. „Je to jen kvůli tomu, že se mi něco povedlo. Já chci zůstat pořád stejná, nebudu věci kolem sebe měnit.“
A tak do US Open vstupuje se stejným týmem, stejným nasazením i mentalitou.
Jednou chci mít záchrannou stanici, sní Nosková. Už teď posílá finance i na pralesy![]() |
V dosavadních singlových zápasech na americkém turné sice trochu zaostávala, zato se jí však dařilo v deblu. Po boku krajanky Marie Bouzkové slavila titul na prestižním podniku v Cincinnati.
„Vždycky přijíždím na turnaje s čistou myslí, jako by se předtím nic nestalo. To platí pro úspěchy i prohry. Co se stalo, stalo se, tohle je úplně nový turnaj,“ vyhlížela Nosková monstrakci ve Flushing Meadows.
Nejdál se tam dostala loni, kdy hrála třetí kolo. Letos bude chtít tuto bilanci vylepšit a taky zužitkovat zkušenosti, které za poslední dobu nasbírala.
„Zjistila jsem hlavně, že jsem schopná to dotáhnout do konce a vyhrát grandslam. Všichni o tomhle momentu sníme, a když ho dosáhneme, je těžké tomu uvěřit.“
Bylo by pošetilé se domnívat, že Nosková odteď bude na každém turnaji ve finále nebo že snad stoprocentně uspěje hned nyní v New Yorku. Příběhy jiných šampionek ukazují, že po velkém úspěchu může přijít i nepěkný útlum.
Těžko říct, jak se s tím jednadvacetiletá Češka vypořádá. Jisté ale je, že si ráda poslechne i otázku, která se nebude týkat Wimbledonu.
Protože jak sama na tiskové konferenci s úsměvem hlásila: „Cítím, že už toho mám dost. V dobrém, samozřejmě.“




















